Biologie - Prvoci

Autor: Jana Kučerová

Podříše : Prvoci (Protozoa)

 

- jednobuněčné organismy

- někteří prvoci - chloroplasty - krásnoočka (ve tmě chlorofyl odbourán)

- 10 ^ -6  -  10^ -4 m

- plazmódia - mnohojaderné útvary  -  vznik dělením jádra bez rozpadu buňky  -  až 10^ -2 m

- pelikula - zesílená a zpevněná cytoplazmatická membrána

- obsah organel které tkáňová buňka nemá - jelikož musí zajišťovat veškeré životní f-ce

- vodní organismy - moře, sladké i slané vody, půda, cizopasníci

- živí se - bakteriemi, sinicemi, rozsivkami, řasami, částečkami org. hmoty, prvoky

- živiny přijímají povrchem těla či fagocitózou - trávicí vakuoly (potrava ve váčku s enzymy)

- pulsující vakuoly - osmoregulační a vylučovací zařízení

- cysta - odolné nepohyblivé stádium

- rozmnožování - nepohlavní - dělením či rozpadem na mnoho dceřinných jedinců

                       - pohlavní - a) splývání částic - možno považovat za gamety

                                        b) splývání celých jedinců či jader

- metageneze (rodozměna) - střídání pohlavních a nepohlavních stádií (haploidní /diploidní)

- nepohlavní a pohlavní stádia se v životním cyklu prvoků tvarově liší

 

            Kmen : Praprvoci (Sarcomastigophora)

 

- k pohybu použiv bičík (flagellum) či panožky (pseudopodia)

 

                        Bičíkovci (Mastigophora syn. Flagellata)

 

            - jeden nebo více bičíků

            - nepohlavní rozmnožování - podélné dělení

 

            Bodo - 2 bičíky

                    - i značně znečištěné a málo prokysličené vody či vlhké půdy

                    - živí se org. zbytky a bakteriemi

                    - mohou žít i v trávicí trubici mnohobuněčných

 

            Trubénky - jeden bičík obklopený límečkovitou obrubou

                          - obruba vychlípena z pelikuly

                          - řada druhů tvoří kolonie

 

            Trypanozómy (Trypanosoma) - cizopasí v krvi, lymfě a mozkomíšním moku obratlovců

                                                      - živiny přijímají osmoticky povrchem těla

                                                      - undulující membrána - pelikulární vychlípenina přirostlá k bičíku

                        trypanozóma spavičná - tropická Afrika

                                                        - spavá nemoc - horečky, ospalost, apatie, hubnutí

                                                        - přenašeč - bodalka Tse-Tse (Glosina)

 

            Bičenky (Trichomonas ) - undulující membrána

                                               - 4-6 bičíků

                                              - žijí v dutinách těl ptáků a savců i v pohlavních cestách (přenášeny pohlavním stykem)

            

                        Trichomonas Vaginalis - může ohrozit i plodnost ženy

                        Lamblie střevní (Giardia lamblia) - napadá buňky tenkého střeva

                                                                       - horečky a průjmy

                                                                       - 8 bičíků + 2 jádra

                                                                       - pelikula tvoří přísavné zařízení

                                                                       - jižní Evropa - Balkán apod.

 

            Brvitky (Hypermastigida) - velký počet bičíků

                                               - žijí ve střevě švábů a všekazů (termitů)

                                               - umožnují rozklad celulózy na sacharidy

 

                        Kořenonožci (Sarcodina)

           

            - panožky - vychlípeniny cytoplazmy

                           - pelikula velmi slabá

                           - pohyb, fagocytóza

            - někteří vytvářejí schránky

 

            Měňavky (Amoebina)

 

                        měňavka velká (Amoeba proteus)

                        měňavka bahenní (Pelomyxa palustris) - vytváří velké plasmodium

                                                                                - zahnívající vody

                        měňavka střevní (Entamoeba coli)

                        měňavka úplavičná (Entamoeba histolytica) - úplavice

                                                                                      - rozruší výstelku střeva enzymy a poté vstřebá uvolněné živiny

 

            Krytenky (Testacea) - vytvářejí polysacharidovou schránku s jedním otvorem pro panožky

                                         - žijí v rašeliništních vodách a vlhké půdě

 

            - měňavky a krytenky nemají vyztužené panožky

            - dírkonožci a mřížovci - panožky vyztužené mikrotubuly

 

            Dírkonošci (Foraminifera)  - žijí v moři, vytvářejí vápnité schránky s mnoha otvory

 

                        penízek (Nummulites) - největší již vyhynulý prvok

                                                       - spirálovité schránky až 10cm

                                                       - dnes tvoří vrstvy nummulitových vápenců

                        kulovinka (Globigerina) - schránky se usazují v globigerinové bahno

                                                           - tuhne na vápence nebo křídové vrstvy

 

            Mřížovci (Radiolaria) - mořští kořenonožci

                                         - schránky z oxidu křemičitého - radiolariové bahno

 

            Kmen : Výtrusovci (Apicomplexa)

 

- speciakizovaní cizopasníci

- až na vyjímky pronikají do buněk hostitelů

- apikální komplex organel - soubor organel umožňující proniknutí do buňky

- metageneze - rozpadem plasmodií vzniklá nepohlavní stádia - invazní f-ce

- pro některé prvoky je k průběhu vývojového cyklu potřeba více hostitelů

 

            Kokcidie (Coccidia) - cizopasí uvnitř buněk členovců a obratlovců

                                        - způsobují kokcidiózy

 

                        toxoplazma (Toxoplasma) - jeden z nejstarších cizopasníků člověka

                                                             - lidský organismus si vytvořil jistou míru imunity

                                                             - napadá nejrůznější buňky těla

                                                             - 40% středoevropského obyvatelstva

                                                             - první napadení - u dětí - horečky, zduření mízních uzlin, unavitelnost

                                                             - komplikace možné při oslabení (př. AIDS)

                                                             - zdroj nákazy převážně kočky

 

            Krvinkovky (Haemosporidia) - cizopasníci erytrocytů obratlovců

                                                   

                        zimnička (Plasmodium) - původce malárie

                                                          - bažinaté oblasti tropů a subtropů

                                                          - nepohlavní stádia napadají buňky jater, výstelku erytrocyty

                                                          - namnožení uvnitř buněk a ty poté prasknou

                                                             - uvolnění haploidních stadií a metabolitů

                                                             - metaboilty - pyretika - teploty až 41\ C

                                                             - záchvaty malárie - periodické

                                                           - Anopheles - komár přenašeč (pohl. rozmnožení)

 

            Kmen : Hmyzomorky (Microspora)

                       

- cizopasníci hmyzu, členovců, ryb a dalších bezobratlích i obratlovců

- aktivní, cizopasící, stádia - měňavkovitá forma

- invazní stadium - spora - buněčný obsah obtočený pólovým vláknem (přeměněný GA)

                                               - umožňuje vstup do hostitelské buňky

 

                        hmyzomorka včelí (Nosema apis) - napadá buňky střeva včel

                        hmyzomorka bourcová (Nosema bombycis) - cizopasí v housenkách bource

 

 

            Kmen : Výtrusenky (Myxozoa)

 

-cizopasí v mezibuněčných prostorách tkání bezobratlých a studenokrevných živočichů (kroužkovci a ryby převážně)

- aktivní stádia měňavkovitá

- spory vznikají z více buněk a obsahují 1-6 pólových váčků s pólovými vlákny - umožnují přichycení na povrch hostitele

- mohly by býti zjednodušenými mnohobuněčnými živočichy

 

                        rybomorka pstruží (Myxosoma cerebralis) - napadá chrupavku lebky plůdků

                        rybomorka parmová (Myxobolus pfeifferi) - napadá svalstvo - hnisavé boule

 

            Kmen : Nálevníci (Ciliophora)

 

- objevují se v nálevech ze sena či trávy - cysty se ve vodě změní na aktivní stadia

- pelikula silná, tvořena dvojitou membránou - řasinky (stavbou podobné bičíkům)

- 2 jádra - a) Velké jádro vegetativní - makronukleus

               b) Malé jádro generativní - mikronukleus

- buněčná ústa + buněčná řiť - ztenčená místa v pelikule

- trichocysty - váčkovité organely v pelikule obsahující látky s charakterem buněčných jedů

                   - při podráždění obsah "vystřelují" 

- nejnápadnější organely - jádra a pulzující vakuoly

- nepohlavní rozmnožování - příčným dělením nebo pučením

- pohlavní rozmnožování - konjugace - jedinci se spojí buněčnými ústy, mikronukleus prodělá meiózu a poté si buněčnými ústy vymění haploidní jádra - splynou s původními (při celém procesu je generativní jádro rozpadlé)

 

                        trepka (Paramecium) - živí se bakteriemi

                                                      - rybníky, tůně, rašeliniště, louže, příkopy

                        bobovka (Colpidium)

                        vejcovka (Glaucoma)

                        vířenka (Vorticella) - přisedlý nálevník

                        mrskavka (Stentor) - přisedlý nálevník - více jader tvořící řetězce

                        keřenka (Carchesium) - tvoří přisedlé kolonie

 

            Rournatky (Suctoria) - rozmnožují se pučením - řasinky mají pouze dceřinná stadia, ta poté přisedají na rostliny či vodní korýše a řasinky ztrácejí

                                         - žijí většinou dravě - rourovitými výrustky vysávají jiné prvoky

 

            Bachořci (Entodiniomorpha) - žijí v bachoru a čepci přežvýkavců

                                                    - společně se symbiotickými bakteriemi štěpí celulózu

 

souhrn : - mezi prvoky řadíme producenty (krásnoočka), konzumenty I. i II. řádu, reducenty

             - někteří saprofágové, komenzálové (dva prvoci na stejném místě bez vzájemné konkurence), paraziti

             - použití jako bioindikátory - podle potravních nároků na prostředí

 

pojmy : pelikula, plazmódia, pulzující vakuoly, cysta, konjugace, undulující membrána, nummulitové vápence, radioláriové bahno, globigerinové bahno, spora, pólové vlákno, trichocysty

 

 

Diblastica

 

            Kmen : Vločkovci (Placozoa)

 

- mořští živočichové

- velmi jednoduchá stavba - dorzální + ventrální epitel - bičíkaté a sekreční buňky

- ventrální epitel - pohybová + potravní f-ce ; buňky pravděpodobně schopné fagocytózy ; vylučují trávicí enzymy

- epitely spojené buňkami podobnými vazivovým buňkám vyšších živočichů + mezibuněčná hmota s kolagenními vlákny

- pohlavní buňky vznikají z buněk vazivových

- živí se prvoky a řasami - vytvoření "vaku" pomocí vyklenutí těla - dočasná trávicí dutina

           

            Kmen : Houby (Porifera)

 

- dospělci přisedlí

- jednodušší stavební typ : vak s vrchním otvorem; po stranách těla póry - ostie

- povrch kryt plochým epitelem

- ostie - vystýlá epitel tvořený choanocyty (límečkovité buňky s bičíkem)

- epitely spojeny mezogleou - mezibuněčnou hmotou

                                   - výskyt pohyblivých buněk rozvádějící živiny, pohlavní buňky, náhradní buňky

                                   - buňky tvořící jehlice z CaCO3 a SiO2

                                   - buňky produkující rohovitou hmotu spongin

                                               - jehlice a spongin tvoří vnitřní kostru

- nepohlavní rozmnožování - pučením

                                      - tvoření gemulí - kulovité útvary obsahující nerozlišené zárodečné buňky ; kryty odolným obalem

- pohlavní rozmnožování - vnitřní oplození

                                   - vznik obrvené larvy (stavbou odpovídá blastule) ; postupně přisedá a mění se ve stadium odpovídající gastrule a roste v dospělého živočicha

- žijí jednotlivě i v koloniích

- na zbarvení se často podílejí symbiotické řasy

-  570 milionů let  ---->

 

                        houba mycí (Spongia officinalis)

                        houba rybničná (Spongilla lacustris)

                        houba říční (Ephydatia fluviatilis)

                        houba domečková (Suberites domuncula) - usazuje se na ulitách raka poustevníčka

 

 

            Kmen : Žahavci (Cnidaria)

 

- vakovité tělo s chapadly ; paprsčitá souměrnost

- více diferenciované buňky než u hub

- některé druhy mají i jednoduché orgány

- povrch kryt jednovrstevná pokožka ektodermálního původu

                        - buňky svalového epitelu + cnidocyty (žahavé buňky)

- difúzní nerovová soustava

- trávicí dutina slepá s jediným otvorem - láčka

- entodermální výstelku láčky tvoří bičíkaté buňky svalového epitelu + sekreční buňky s trávicí f-cí

- prostor mezi epitely - mezoglea

- 2 formy - a) polyp - tenká mezoglea ; příchytný nožní terč ; ústní terč + věnec chapadel

                b) medúza - ústa na spodní straně ; chapadla tvoří věnec kolem úst ; silná vrstva mezogley ; láčka rozvětvená - gastrovaskulární soustava (oběhová i trávicí)

                                - okraj klobouku - orgány statické, chemorecerptivní i světločivné (rhopalia)

 

            medůzovci (Scyphozoa) - výhradně mořští

                                               - střídání stadia medúzy (pohlavní stadium) a polypa  -  metageneze

                                               - pohlavní orgány medúzy leží na spodní straně klobouku (entodermální původ)

                                               - z vajíčka se vyvýjí plovoucí larva která usedá a mění se v polypa

                                               - polyp - láčka rozdělená 4 přepážkami - rozmnožování odškrcováním

                                                                                                                                            

                        talířovky (Semaeostomae)  -  talířovka ušatá (Aurelia aurita)

                        kořenoústky (Rhizostomeae) - živí se mikroskopickou potravou natrávenou vně svého těla

 

            čtyřhranky (Cubozoa) - klobouk má 4 hrany

                                           - každá hrana nese plátkovité výrustky + chapadla

                                           - polyp nemá přepážky v láčce

                                           - metageneze

                                           - některé druhy v oblasti Filipin patří mezi nejjedovatější živočichy na Zemi

 

            polypovci (Hydrozoa) - ve vývojovém cyklu převládá stadium polypa

                                          - láčka polypů neni rozdělená

                                          - medúzová stadia vytvářejí na okraji klobouku blanitou plachetku

 

                        nezmaři (Hydroidea) - ve vývojovém cyklu chybí medúzové stadium

                                                     - rozmnožování nepohlavní - pučením

                                                     - v epitelu pokožky vznik pohlavních buněk - spermie - blíž k chapadlům

                                                                                                                  - vajíčka   - blíž k nožnímu terči

                                                     - gnonochoristé i hermafroditi

                                   nezmar hnědý (Hydra oligactis)

                                   nezmar zelený (Hydra viridis) - symbiotické zelené řasy

                                   medůzka sladkovodní - polypové stadium bez chapadel

 

                        trubýši (Siphonophora) - mořští polypovci

                                                         - žijí v koloniích - dělba funkcí

                                                         - vytvářejí plovací vak (s plynovou žlázou)

 

            korálnatci (Anthozoa) - mořští živočichové bez medúzového stadia

                                           - polyp rozdělen 6 nebo 8 přepážkami

                                           - nepohlavní rozmnožování - pučením, dělením

                                           - možno i pohlavní rozmnožování

                                           - část korálnatců produkuje vnitřní kostry a vnější pevné schránky z CaCO3 nebo rohoviny

                                           - živí se mikroorganismy a vytvářejí velké kolonie

 

                                   korál červený (Corallium rubrum)

 

                        větevníci (Madreporaria) - schránky mají bochníkovitý, lupenitý či keřovitý tvar

                        sasanky (Actiniaria) - netvoří schránky

                                                     - silná stěna těla

                                                     - rosolovitá mezoglea značně zatlačena buňkami

                                                     - 12 až několik set chapadel

                                                     - mohou se pohybovat díky pohybům nožního terče

                                                     - živí se dravě, některé druhy i detritem

                                   sasanka koňská (Actinia equina)

 

            Kmen : Žabernatky (Ctenophora)

 

- dva typy souměrnosti - paprsčitá + dvoustranná

- pohybový aparát - destičky po stranách těla srostlé z brv a uspořádané do osmi pruhů poledníkovitého průběhu

- gastrovaskulární soustava

- nervová soustava difusního typu

- statický orgán na opačném půlu než jsou ústa

- pohlavní rozmnožování - hermafroditi -

- některé druhy druhotně ploché tělo

- Devon (345 - 395 mil. let)   --->

 

            tykadlovky (Tentaculata) - zatažitelná tykadla a na nich koloblasty (lepivé buňky)

                                                           - chytání kořisti

 

            beztykadlovky (Atentaculata) - kořist soukají do láčky kde ji tráví