- jednobuněčné organismy

- někteří prvoci - chloroplasty - krásnoočka (ve tmě chlorofyl odbourán)

- Anopheles - komár přenašeč (pohl. rozmnožení)

Kmen : Hmyzomorky (Microspora)

- cizopasníci hmyzu, členovců, ryb a dalších bezobratlích i obratlovců

- aktivní, cizopasící, stádia - měňavkovitá forma

- invazní stadium - spora - buněčný obsah obtočený pólovým vláknem (přeměněný GA)

- umožňuje vstup do hostitelské buňky

hmyzomorka včelí (Nosema apis) - napadá buňky střeva včel

hmyzomorka bourcová (Nosema bombycis) - cizopasí v housenkách bource

Kmen : Výtrusenky (Myxozoa)

-cizopasí v mezibuněčných prostorách tkání bezobratlých a studenokrevných živočichů (kroužkovci a ryby převážně)

- aktivní stádia měňavkovitá

- spory vznikají z více buněk a obsahují 1-6 pólových váčků s pólovými vlákny - umožnují přichycení na povrch hostitele

- mohly by býti zjednodušenými mnohobuněčnými živočichy

rybomorka pstruží (Myxosoma cerebralis) - napadá chrupavku lebky plůdků

rybomorka parmová (Myxobolus pfeifferi) - napadá svalstvo - hnisavé boule

Kmen : Nálevníci (Ciliophora)

- objevují se v nálevech ze sena či trávy - cysty se ve vodě změní na aktivní stadia

- pelikula silná, tvořena dvojitou membránou - řasinky (stavbou podobné bičíkům)

- 2 jádra - a) Velké jádro vegetativní - makronukleus

b) Malé jádro generativní - mikronukleus

- buněčná ústa + buněčná řiť - ztenčená místa v pelikule

- trichocysty - váčkovité organely v pelikule obsahující látky s charakterem buněčných jedů

- při podráždění obsah "vystřelují"

- nejnápadnější organely - jádra a pulzující vakuoly

- nepohlavní rozmnožování - příčným dělením nebo pučením

- pohlavní rozmnožování - konjugace - jedinci se spojí buněčnými ústy, mikronukleus prodělá meiózu a poté si buněčnými ústy vymění haploidní jádra - splynou s původními (při celém procesu je generativní jádro rozpadlé)

trepka (Paramecium) - živí se bakteriemi

- rybníky, tůně, rašeliniště, louže, příkopy

bobovka (Colpidium)

vejcovka (Glaucoma)

vířenka (Vorticella) - přisedlý nálevník

mrskavka (Stentor) - přisedlý nálevník - více jader tvořící řetězce

keřenka (Carchesium) - tvoří přisedlé kolonie

Rournatky (Suctoria) - rozmnožují se pučením - řasinky mají pouze dceřinná stadia, ta poté přisedají na rostliny či vodní korýše a řasinky ztrácejí

- žijí většinou dravě - rourovitými výrustky vysávají jiné prvoky

Bachořci (Entodiniomorpha) - žijí v bachoru a čepci přežvýkavců

- společně se symbiotickými bakteriemi štěpí celulózu

souhrn : - mezi prvoky řadíme producenty (krásnoočka), konzumenty I. i II. řádu, reducenty

- někteří saprofágové, komenzálové (dva prvoci na stejném místě bez vzájemné konkurence), paraziti

- použití jako bioindikátory - podle potravních nároků na prostředí

pojmy : pelikula, plazmódia, pulzující vakuoly, cysta, konjugace, undulující membrána, nummulitové vápence, radioláriové bahno, globigerinové bahno, spora, pólové vlákno, trichocysty

- mořští živočichové

- velmi jednoduchá stavba - dorzální + ventrální epitel - bičíkaté a sekreční buňky

- ventrální epitel - pohybová + potravní f-ce ; buňky pravděpodobně schopné fagocytózy ; vylučují trávicí enzymy

- epitely spojené buňkami podobnými vazivovým buňkám vyšších živočichů + mezibuněčná hmota s kolagenními vlákny

- pohlavní buňky vznikají z buněk vazivových

- živí se prvoky a řasami - vytvoření "vaku" pomocí vyklenutí těla - dočasná trávicí dutina

Kmen : Houby (Porifera)

- dospělci přisedlí

- jednodušší stavební typ : vak s vrchním otvorem; po stranách těla póry - ostie

- povrch kryt plochým epitelem

- ostie - vystýlá epitel tvořený choanocyty (límečkovité buňky s bičíkem)

- epitely spojeny mezogleou - mezibuněčnou hmotou

- výskyt pohyblivých buněk rozvádějící živiny, pohlavní buňky, náhradní buňky

- buňky tvořící jehlice z CaCO3 a SiO2

- buňky produkující rohovitou hmotu spongin

- jehlice a spongin tvoří vnitřní kostru

- nepohlavní rozmnožování - pučením

- tvoření gemulí - kulovité útvary obsahující nerozlišené zárodečné buňky ; kryty odolným obalem

- pohlavní rozmnožování - vnitřní oplození

- vznik obrvené larvy (stavbou odpovídá blastule) ; postupně přisedá a mění se ve stadium odpovídající gastrule a roste v dospělého živočicha

- žijí jednotlivě i v koloniích

- na zbarvení se často podílejí symbiotické řasy

- vakovité tělo s chapadly ; paprsčitá souměrnost

- více diferenciované buňky než u hub

- některé druhy mají i jednoduché orgány

- povrch kryt jednovrstevná pokožka ektodermálního původu

- buňky svalového epitelu + cnidocyty (žahavé buňky)

- difúzní nerovová soustava

- trávicí dutina slepá s jediným otvorem - láčka

- entodermální výstelku láčky tvoří bičíkaté buňky svalového epitelu + sekreční buňky s trávicí f-cí

- prostor mezi epitely - mezoglea

- 2 formy - a) polyp - tenká mezoglea ; příchytný nožní terč ; ústní terč + věnec chapadel

b) medúza - ústa na spodní straně ; chapadla tvoří věnec kolem úst ; silná vrstva mezogley ; láčka rozvětvená - gastrovaskulární soustava (oběhová i trávicí)

- okraj klobouku - orgány statické, chemorecerptivní i světločivné (rhopalia)

medůzovci (Scyphozoa) - výhradně mořští

- střídání stadia medúzy (pohlavní stadium) a polypa - metageneze

- pohlavní orgány medúzy leží na spodní straně klobouku (entodermální původ)

- z vajíčka se vyvýjí plovoucí larva která usedá a mění se v polypa

- polyp - láčka rozdělená 4 přepážkami - rozmnožování odškrcováním

talířovky (Semaeostomae) - talířovka ušatá (Aurelia aurita)

kořenoústky (Rhizostomeae) - živí se mikroskopickou potravou natrávenou vně svého těla

čtyřhranky (Cubozoa) - klobouk má 4 hrany

- každá hrana nese plátkovité výrustky + chapadla

- polyp nemá přepážky v láčce

- metageneze

- některé druhy v oblasti Filipin patří mezi nejjedovatější živočichy na Zemi

polypovci (Hydrozoa) - ve vývojovém cyklu převládá stadium polypa

- láčka polypů neni rozdělená

- medúzová stadia vytvářejí na okraji klobouku blanitou plachetku

nezmaři (Hydroidea) - ve vývojovém cyklu chybí medúzové stadium

- rozmnožování nepohlavní - pučením

- v epitelu pokožky vznik pohlavních buněk - spermie - blíž k chapadlům

- vajíčka - blíž k nožnímu terči

- gnonochoristé i hermafroditi

nezmar hnědý (Hydra oligactis)

nezmar zelený (Hydra viridis) - symbiotické zelené řasy

medůzka sladkovodní - polypové stadium bez chapadel

trubýši (Siphonophora) - mořští polypovci

- žijí v koloniích - dělba funkcí

- vytvářejí plovací vak (s plynovou žlázou)

korálnatci (Anthozoa) - mořští živočichové bez medúzového stadia

- polyp rozdělen 6 nebo 8 přepážkami

- nepohlavní rozmnožování - pučením, dělením

- možno i pohlavní rozmnožování

- část korálnatců produkuje vnitřní kostry a vnější pevné schránky z CaCO3 nebo rohoviny

- živí se mikroorganismy a vytvářejí velké kolonie

korál červený (Corallium rubrum)

větevníci (Madreporaria) - schránky mají bochníkovitý, lupenitý či keřovitý tvar

sasanky (Actiniaria) - netvoří schránky

- silná stěna těla

- rosolovitá mezoglea značně zatlačena buňkami

- 12 až několik set chapadel

- mohou se pohybovat díky pohybům nožního terče

- živí se dravě, některé druhy i detritem

sasanka koňská (Actinia equina)

- dva typy souměrnosti - paprsčitá + dvoustranná

- pohybový aparát - destičky po stranách těla srostlé z brv a uspořádané do osmi pruhů poledníkovitého průběhu

- gastrovaskulární soustava

- nervová soustava difusního typu

- statický orgán na opačném půlu než jsou ústa

- pohlavní rozmnožování - hermafroditi -

- některé druhy druhotně ploché tělo