maturitní otázky, seminárky a referáty
Biologie - Opora těla organismů
Autor: Veronika Zučková
Typy skeletu u živočichů
CYTOSKELET
- ochrana a formování tvaru buněk
- buňky se mohou pohybovat a přijímat látky a signály à vzájemná komunikace jednotlivých buněk
- složení : dlouhé polymery proteinů prostupující buňkou všemi směry
- eukaryota - aktinové filamenty , mikrotubuly a intermediální filamenty
HYDROSKELET
- nejjednodušší forma skeletu
- u bezobratlých - povrchové svaly stlačují vodnaté vnitřní prostředí (voda je těžko stlačitelná à stabilní)
EXOSKELET
- členovci (hmyz,klepítkatci,korýši)
= vnější kostra
- umožňuje omezený prostor pro růst à svlékání
- složení : chitin,sloučeniny Ca n. křemičitany
- funkce : ochrana
opora pro svalové úpony
citlivý orgán pro komunikaci s vnějším prostředím
- 4 vrstvy : epikutikula , protokutikula , epidermis a basal lamina
ENDOSKELET
- uvnitř těla
- dává tělu stabilitu,pevnost a umožňuje volný pohyb
- z mezodermu
KMEN : HOUBY PORIFERA
- složení : mikroskopické vápníkovité či křemičitanové spiculae (?)
- někdy součástí spongin
KMEN : OSTNOKOŽCI
- složení : Ca + zanedbatelný podíl MgO
- kostra hned pod vnější kůží , lehká a pevná , růst může do všech směrů (dobrá regenerace)
- klouby ovládané svalovou soustavou
KMEN : STRUNTCI
- složení : pevné součásti - pohybováno jimi pomocí svalů
- kosti , chrupavky
Stavba kosti
_ Okostice – vazivová blána , prokrvená , inervovaná
- na vnitřní vrstvě – kostitvorné buňky (osteoblasty) – růst kosti do šířky , hojení zlomenin
_ Spongioza – kostní trámce tvořící prostorovou síť à kost odolává tlaku,které působí při zatížení kosti
- uvnitř plochých a krátkých kostí,hlavice dlouhých kostí
_ Kompakta – tvoří Haversovy systémy ( systémy lamel uspořádaných kolem Haversova kanálku)
- dialýza dlouhých kostí,na povrchu všech ostatních
_ Kostní dřeň – o červená – krvetvorná (červené a bílé krvinky,krevní destičky)
- v dětství krvetvorba ve všech kostech,v dospělosti zůstává v kostech plochých
o žlutá – vznik přeměnou červené kostní dřeně na tukovou tkáň à v dospělosti tam,kde není červená
Kostra člověka
_ Kostra trupu = osová kostra
| páteř (colomna vertebralis)- 33-34 obratlů
o krční (corvivales) – 7 obratlů
o hrudní (thoracicae) – 12 obratlů
o bederní (lumbáles) – 5 obratlů
o křížová (os sacrum) – 5 obratlů srůstajících v kost křížovou
o kostrč (os coecygis) – 4-5 srostlých obratlů
- obratle (vertebrae) – spojeny chrupavčitými ploténkami,kloubními výběžky à páteř
nosič (atlas) – nemá tělo,rozlišujeme přední a zadní oblouk,nasedá na týlní kost à kývání hlavou
čepovec (axis) – zub čepovce – napojení na atlas à otáčení hlavou
vertebra prominens – 7.krční obratlů,nemá dělený trnový výběžek
hrudní – kloubní plošky na připojení žeber
bederní – nejmohutnější tělo
křížové – kost křížová –o srůstu 4 páry otvorů
- kloubní spojení s kyčelními kostmi
- ženy kratší a širší kost
- dvojitě prohnutá – krční lordóza , hrudní kyfóza , bederní lordóza , křížová kyfóza
| hrudník (thorax) – předozadně zploštělý ,ochranná funkce (srdce,plíce) , dýchání – pomoc- mezižeberní svaly
o žebra (costae) – vzadu připojený kloubem k obratlům ,vpředu k hrudní kosti chrupavkou :
pravá – 7 párů ,chrupavkou připojeny přímo na hrudní kost
nepravá – 3 páry,chrupavkou připojeny na předcházející a pak 7.pár
volná – 2 páry , nepřipojují se vůbec
o hrudní kost (sternum) –
rukojeť
tělo
mečovitý výběžek
_ kostra hlavy
| lebka (cranium)
o část mozková (neurocranium)
kost týlní (os ocipitale) – týlní otvor – spojení s páteří
- úpon velkých zádových svalů
- šev – kost týlní + kost temenní = lambdový šev
kost klínová (os spenoidale) – má tělo,část těla v dutině lební
- turecké sedlo (sela turcica) – je tu uložena hypofýze
- velká a malá křídla
kost čichová (os ethmoidale) – dírkovaná ploténka – průchod vláken čichového nervu do dutiny lební
kost spánková (os temporale) - obsahuje kost skalní – nejtvrdší kost v těle,uložen sluchový orgán
(kanálky,cévy,nervy)
- nápadný bodcový výběžek – úpon jazylky
- bradavkový výběžek – sapientní znak , zdvihač hlavy(úpon)
- tvoří jařmový oblouk
kost čelní (os frontale) - nepárová kost,spolu s temenní kostí spojena korunním (věncovým) švem
kost temenní (os parictale) – párová kost,mezi nimi šípový šev
obliterace – postupné zanikání švů s přibývajícím věkem
o část obličejová (splanchnocranium)
horní čelist (maxilla) – složena z těla + 4 výběžky
kost lícní (os zygomaticus) – jařmový oblouk
kost patrová (os palatini)
kost nosní (os nasale)
kost slzní (os lagrimale)
kost radličná (vomer)
dolní čelist (mandibula) – kloubně připojena k os temporale
- bradový výběžek –sapientní znak
- dásňový výběžek – uloženy dolní zuby
jazylka – nepárová , vazy připojená k bodcovitému běžku os temporale , slouží jako závěs pro hrtan
_ kostra končetin
| horní končetina
o pletenec
lopatka (scapula)
ramenní kloub (skloubení s humerem - kostí pažní)
klíční kost (clavicula) – 12-16 cm
o volná končetina
kost pažní (humerus) – dlouhá , v krčku často dochází k fraktuře
kost vřetenní (radius) – na palcové straně
kost loketní (ulna) – na malíkové straně
kost zápěstní (ossa carpi) - drobné kůstky ve 2 řadách po 4 kostech
kosti zápěstní
články prstů
| dolní končetina
o pletenec
kost pánevní – sedací + kyčelní + stydká
- párová – 2 pánevní kosti + kost křížová (mezi nimi tuhý kloub)
- ženy – otevřenější a širší
muži – vyšší a užší
o volná končetina
- k pánvi připojena kyčelním kloubem
kost stehenní (femur) – největší , výrazná hlavice , kolenní kloub ( lemur , patella , tiba)
čéžka (patella)
kost holenní (tiba) = bérec , vpředu nejostřejší hrana , není kryta svalovinou , vybíhá do tzv. vnitřního kotníku
kost lýtková (fibula) – tenčí , tvoří vnější kotník
zánártní kůstky – 7 : kost hlezenní (součástí hlezenního kloubu – častý výron)
kost patní (největší v zánártních kůstkách , patní hrbol – úpon Achillovy šlachy)
kost loďkovitá
3 kosti klínovité
kost krychlová
nártní kůstky – 5
články prstů – palec – 2
- ostatní – 3
klenba nožní – vrcholem je hlezenní kost , podélná a příčná
_ onemocnění
| osteoporoza – řídnutí kostí ,ztráta min. látek z kosti à lámavost
| skolióza
| zvětšená bederní lordóza
| plochá záda
| kulatá záda
| vyhřeznutá ploténka
| revmatoidní artritida – zánětlivé poškození kloubů
| artróza – poškození chrupavky a degenerace kloubu
| dna – metabolické onemocnění , kyselina močová se ukládá v kostech
| fraktura - zlomenina
Stavba těla rostlin
a) vegetační orgány : kořen , stonek , list
b) reprodukční orgány : květ , semeno , plod
o metamorfóza : přeměna vnitřní stavby orgánů k vykonávání jiné funkce
( dle funkce : o homologické – stejný původ,konají různé funkce – stonek à stonkové úponky
o analogické – různý původ,konají stejnou práci – listové , stonkové úponky)
_ kořen (radix):
- podzemní orgán , nenese listy , nezelená pletiva , neomezený růst
| funkce : upevňovací
absorpční – příjem H2O a minerálních látek
zásobní – cukry,tuky,bílkoviny
syntetická – produkce významných látek (aminokyseliny – bílkoviny , fytohormony – rostlinné hormony)
| 2 typy :
o kořeny svazčité – jednoděložné rostliny (tulipán,tráva,palma)
o kořen hlavní + vedlejší – soubor všech kořenů = kořenová soustava (pampeliška,slunečnice)
- vychlípením pokožkových buněk – vznik kořenových vlásků
o prvotní kůra – tvořena parenchymem
o střední válec – sdružuje vodivá pletiva
o pericykl – vnější vrstva válce , zakládají se zde postranní kořeny
o cévní svazek – radiální
o čepička – chrání kořenový vzrostlý vrchol + vnější buňky slizovatí (usnadňování pronikání kořene do půdy)
o kambium – zakládá se souvisle mezi dřevem a lýkem
| metamorfózy –
o dužnaté kořeny – mrkev,křen,bílá ředkev
o příčepivé kořeny – příchytná funkce , břečťan popínavý
o vzdušné kořeny – příjem vzdušné vlhkosti , monstera
o kořenová hlíza – zásobní funkce , orsej,jiřina
o zásobní kořeny (bulva) – kořen + stonek , celer,řepa
o parazitické kořeny (haustoria) – jmelí,kokotice
o chůdovité kořeny – mandragory(porosty kolem brakických – slanosladkých – vod , delty)
| hospodářský význam :
o pochutina (lékořice,mrkev,petržel,celer, zvířata – řepa krmná)
o potravinářský průmysl (cukrová řepa)
o léčiva (kostival lékařský)
o maniok (Afrika)
_ stonek (kaulom):
- nadzemní orgán , nese listy,pupeny,plody – květ,semeno – reprodukční orgány
- prýt – stonek s listy
| funkce :
mechanická
vodivá
asimilační (fotosyntéza)
zásobní
prodlužovaní
| typy stonku :
o byliny : o lodyha – olistěný stonek (kopretina)
o stvol – neolistěný stonek (jitrocel)
o stéblo – dutý stonek s kolénky (trávy)
o dřeviny : vnitřní pletiva stonku dřevnatí
o strom – kmen dřevnatý,nerozvětvený,spojuje kořenový systém s korunou
o keř – stonky se větví od země , celé dřevnaté
o polokeř – zdřevnatělá pouze spodní část (borůvky)
o dle tvaru stonku : o čtyřhranný (čeleď : hluchavkovité)
o trojhranný (čeleď : báchorovité)
o oválný (většina)
o dle polohy v porostu : o přímý (kopretina)
o poléhavý (mateřídouška)
o plazivý (ostružiník)
o ovíjivý (lijány)
o popínavý (břečťan)
| větvení stonku :
o hroznovité – postranní stonek nikdy nepřeroste hlavní
o vidličnaté – mateřský stonek růst zastavuje à postranní větve přerůstají hlavní stonek
- vývojově starší (plavuně,vranečky)
| průřez stonku :
| o cévní svazky : boční uspořádání
o dvojděložné – do kruhu , dření část
dovnitř , lýková ven
- druhotné tloustnutí
pomocí kambia
o jednoděložné – roztroušené
- nezakládá se kambium
à druhotně netloustnou
o druhotné tloustnutí : o kambium – produkuje směrem ven
sekundární lýko,do středu sekundární dřevo (dřeva
10x více než lýka à vznik letokruhů)
o felogén – souběžně s tloustnutím
středního válce vzniká i
borka
| metamorfóza stonku :
o brachyblasty – zkrácené postranní stonky dřevin , nesou
květy (ovocné stromy),svazky listů
(jinan),jehlice (modřín,cedr)
o trny a kolce – ochranná funkce (trnka)
o stonková hlíza – tloustnutí stonku (kedlubna,ředkev)
o oddenek – pozemní stonek vytrvalých bylin , zásobní
funkce (kapraď samec,zázvor,sasanka)
o oddenková hlíza – zásobní funkce , hospodářský význam
(brambor)
o šlahouny – vegetační způsob rozmnožování (jahody)
o stonek sukulentní – zásobárna vody
o úponky – upínají se k podkladu (vinná réva)
| hospodářský význam :
o potrava člověka (bramborová hlíza)
o zdroj vitamínů
o průmysl (dřevní hmota)
o potravinářství (cukrová třtina,korek,skořice)
o papírenství
_ list (fylom) :
- nadzemní postranní orgán,zelený
| funkce :
asimilační
výměna plynů mezi rostlinou a okolím
transpirační (vypařování vody)
| vývoj :
o pupen – zakládá se v podobě hrbolku
- dělivé pletivo , omezený růst listu
o listy – nejprve na vrcholku , potom růst do šířky (okrajový růst)
- v průběhu ontogeneze (=vývoj) vznik různých typů listů:
o děloha – drobné zárodečné listy , zásobní funkce , jednodušší stavba , liší se počtem
(jednoděložné , dvouděložné , nahosemenné – mnoho děloh)
o listeny – redukované útvary v jejichž úžlabí vyrůstají květy nebo větve květenství
o asimilační listy – dospělé
- typy žilnatiny : jednoděložné – souběžné , rovnoběžné
dvouděložné – speřené , dlanité(javor)
- postavení listu :
střídavé (bříza bradavičnatá) a
vstřícné (hluchavka bílá) b
přeslenité (vraní oko čtyřlisté) d
o jednoduché : o jehlicovité
o čárkovité
o eliptický
o vejčitý
o srdčitý
o kopinatý
o podlouhlý
o složené : listy dělené do několika částí
o trojčetný (jetel)
o sedmičetný (kaštan)
o lichospeřený
o sudospeřený
| řez listem :
o palisádový parenchym – tvořen protáhlými buňkami bez mezibuněčných prostor
- vysoký obsah chloroplastů à fotosyntéza
o houbový parenchym – buňky nepravidelného tvaru , menší množství chloroplastu , větší mezibuněčné
prostory
| metamorfóza listu :
o cibule – zdužnatělé listy (cibule kuchyňská)
o šupiny – oddenek,pupeny,ochranná funkce (jabloň)
o trny (dřišťál)
o úponky (hrách,vikev ptačí)
o lapací zařízení (masožravé rostliny)
o květ – barevné zbarvení listu (kala)
| hospodářský význam :
o zelenina (zelí,salát,špenát)
o byliny (jinan – gynkobiloba,máta,meduňka)
o koření (bobkový list – vavřín,majoránka)
o pochutina (čaj tabák)
o krmiva
o textilní průmysl (len)
Rostlinná pletiva
- histologie - nauka o pletivech
- pletiva - soubory buněk přibližně stejného tvaru i funkce
- dělení:
_ dle způsobu vzniku :
| pravá - vznik dělením buněk na buňky dceřiné,které zůstávají navzájem spojené
| nepravá - vznik druhotným seskupením původně volných buněk (plodnice hub)
_ dle schopnosti dělení :
| dělivá - schopnost dělení
| trvalá - vznik činností dělivých pletiv,ale schopnost dělení ztratily
_ dle tvaru buňky a tloustnutí buněčných stěn :
| parenchym - nejhojnější typ , buněčné stěny neztloustlé , buňky jsou živé , mají cca stejnou výšku i šířku nebo jsou
protáhlé
| kolenchym - buněčné stěny ztloustlé pouze v rozích , živé buňky , v mladých rostoucích orgánech (obvodové partie stonku)
|
_ dle funkce :
| krycí - vytváří pokožku , je na povrchu , tvořeno jednou vrstvou buněk těsně přiložených k sobě bez
mezibuněčných prostor a chloroplastů
- základní pletivo : parenchym
o pokožka - chrání rostlinu před vnějšími vlivy , ochrana zvýšena vrstvou kutikuly (= tenká vrstva tukové
povahy,někdy s voskem)
o průduchy - zprostředkovávají výměnu plynů a vody , regulují obsah vody v rostlině , obsahem vody je
řízen pohyb svěracích buněk,průduchy jsou v nadzemní části rostliny , většinou na spodní
straně listu (vodní rostliny na vrchu)
o hydatody - otvory podobné průduchům , nemají schopnost se uzavírat , vodu vydávají v podobě kapek
gutace) (jitrocel)
o trichomy - chlupy , pokožkové výrůstky vznikající vychlípením epidermální (= nadzemní),popř.
rhizodermální (=kořenové) buňky
-jednobuněčné - papily (bradavky,jednoduché výběžky epidermis) dodávají orgánu sametový
vzhled,korunní a okvětní lístky
- mnohobuněčné
- krycí - chrání před přehřátím,osluněním a nadměrnou transpirací (vypařování vody),před
býložravci
- žahavé - obsahují látky vyvolávající podráždění pokožky zvířat (kopřiva dvoudomá)
- žláznaté - zakončené hlavičkou pokrytou kutikulou,pod ní se hromadí sekret
(silice,pryskyřice,...),po prasknutí se uvolňuje
| vodivé - rozvod roztoků látek po těle rostlin
- tvořena soustavou cévních svazků – 2 části : dřevní (xylém) a lýkový (floém)
o xylém – prvotní dřevo , přivádí roztok minerálních látek od kořene k listu
-dřevo tvořeno 4 buňkami :
o cévice – vývojově původnější,odumřelé dlouhé buňky se zachovalými příčnými přepážkami
o cévy – odumřelé buňky válcovitého tvaru,vymizel plazmatický obsah a příčné přepážky
o dřevní parenchym – zásobní pletivo
o dřevní vlákna – zpevňují stonek
o floém – rozvádí asimiláty (látky vznikající při fotosyntéze) z listů do rostoucích částí rostlin
o sítkovice – živé,dlouhé,tenkostěnné buňky,proděravělé příčné přehrádky,funkční pouze
jedno vegetační období
o podpůrné (původní) buňky
o lýkový parenchym
o lýková vlákna à dodávají mechanické zpevnění (len,konopí)
o cévní svazky – rozdílné podle uspořádání xylém a floému :
cévy cévice
| základní – vyplňují prostor v rostlinném těle mezi pletivy krycími a vodivými
- tvořeno parenchymem
-přizpůsobeno různým funkcím :
o asimilační – obsahují velké množství chlorofylu à fotosyntéza
- výskyt – mladé listy , stonky , nezralé plody
o zásobní – ukládání cukrů,tuků,bílkovin
- kořeny,hlíza,oddenek,cibule
- parenchym nebo sklerenchym
o vyměšovací – zvláštní skupina buněk vylučujících různé látky (meduňka – nektar , pampeliška –
mléčnice , idioblasty)
o zpevňovací – zajišťují rostlině potřebnou pevnost a pružnost
- výskyt – osemení,oplodí
_ druhotná pletiva :
| dělivá – zásadní význam u dřeva
- produkují pletiva,která způsobují růst kmenů,větví i kořenů do šířky à druhotné tloustnutí
o kambium – vytváří druhotné dřevo a lýko u nahosemenných a dvouděložných rostlin
o felogén – korkotvorné pletivo,vytváří na povrchu stromu korek nebo borku
| trvalá – veškerá dřevní hmota stromů a keřů