maturitní otázky, seminárky a referáty


Biologie - Opora těla organismů

Autor: Veronika Zučková

Tip imaturita.cz: Zašlete svůj text a vyhrajte knížků z Nakladatelství Radek Veselý!

Typy skeletu u živočichů

 

CYTOSKELET

 - ochrana a formování tvaru buněk

 - buňky se mohou pohybovat a přijímat látky a signály à vzájemná komunikace jednotlivých buněk

 - složení : dlouhé polymery proteinů prostupující buňkou všemi směry

 - eukaryota - aktinové filamenty , mikrotubuly a intermediální filamenty

HYDROSKELET

 - nejjednodušší forma skeletu

 - u bezobratlých - povrchové svaly stlačují vodnaté vnitřní prostředí (voda je těžko stlačitelná à stabilní)

EXOSKELET

 - členovci (hmyz,klepítkatci,korýši)

 = vnější kostra

 - umožňuje omezený prostor pro růst à svlékání

 - složení : chitin,sloučeniny Ca n. křemičitany

 - funkce : ochrana

                opora pro svalové úpony

                citlivý orgán pro komunikaci s vnějším prostředím

 - 4 vrstvy : epikutikula , protokutikula , epidermis a basal lamina

ENDOSKELET

 - uvnitř těla

 - dává tělu stabilitu,pevnost a umožňuje volný pohyb

 - z mezodermu

 KMEN : HOUBY PORIFERA

    - složení : mikroskopické vápníkovité či křemičitanové spiculae (?)

    - někdy součástí spongin

 KMEN : OSTNOKOŽCI

    - složení : Ca + zanedbatelný podíl MgO

    - kostra hned pod vnější kůží , lehká a pevná , růst může do všech směrů (dobrá regenerace)

    - klouby ovládané svalovou soustavou

KMEN : STRUNTCI

     - složení : pevné součásti - pohybováno jimi pomocí svalů

     - kosti , chrupavky

Stavba kosti

 

_ Okostice – vazivová blána  , prokrvená , inervovaná

- na vnitřní vrstvě – kostitvorné buňky (osteoblasty) – růst kosti do šířky , hojení zlomenin

_ Spongioza – kostní trámce tvořící prostorovou síť à kost odolává tlaku,které působí při zatížení kosti

- uvnitř plochých a krátkých kostí,hlavice dlouhých kostí

_ Kompakta – tvoří Haversovy systémy ( systémy lamel uspořádaných kolem Haversova kanálku)

                         - dialýza dlouhých kostí,na povrchu všech ostatních

_ Kostní dřeňo červená – krvetvorná (červené a bílé krvinky,krevní destičky)

- v dětství krvetvorba ve všech kostech,v dospělosti zůstává v kostech plochých

o žlutá – vznik přeměnou červené kostní dřeně na tukovou tkáň à v dospělosti tam,kde není červená


Kostra člověka

_ Kostra trupu = osová kostra

| páteř (colomna vertebralis)- 33-34 obratlů

o   krční (corvivales) – 7 obratlů

o   hrudní (thoracicae) – 12 obratlů

o   bederní (lumbáles) – 5 obratlů

o   křížová (os sacrum) – 5 obratlů srůstajících v kost křížovou

o   kostrč (os coecygis) – 4-5 srostlých obratlů

- obratle (vertebrae) – spojeny chrupavčitými ploténkami,kloubními výběžky à páteř

nosič (atlas)nemá tělo,rozlišujeme přední a zadní oblouk,nasedá na týlní kost à kývání hlavou

čepovec (axis) – zub čepovce – napojení na atlas à otáčení hlavou

vertebra prominens – 7.krční obratlů,nemá dělený trnový výběžek

hrudní – kloubní plošky na připojení žeber

bederní – nejmohutnější tělo

křížové – kost křížová –o srůstu 4 páry otvorů

             - kloubní spojení s kyčelními kostmi

             - ženy kratší a širší kost

- dvojitě prohnutá – krční lordóza , hrudní kyfóza , bederní lordóza , křížová kyfóza

| hrudník (thorax) – předozadně zploštělý ,ochranná funkce (srdce,plíce) , dýchání – pomoc- mezižeberní svaly

o   žebra (costae) – vzadu připojený kloubem k obratlům ,vpředu k hrudní kosti chrupavkou :

                                    pravá – 7 párů ,chrupavkou připojeny přímo na hrudní kost

nepravá – 3 páry,chrupavkou připojeny na předcházející a pak 7.pár

volná – 2 páry , nepřipojují se vůbec

o   hrudní kost (sternum)

rukojeť

tělo

mečovitý výběžek

_ kostra hlavy

| lebka (cranium)

o   část mozková (neurocranium)

kost týlní (os ocipitale) – týlní otvor – spojení s páteří 

                                    - úpon velkých zádových svalů

                                    - šev – kost týlní + kost temenní = lambdový šev

kost klínová (os spenoidale) – má tělo,část těla v dutině lební

                                             - turecké sedlo (sela turcica) – je tu uložena hypofýze

                                             - velká a malá křídla

kost čichová (os ethmoidale) – dírkovaná ploténka – průchod vláken čichového nervu do dutiny lební

kost spánková (os temporale) - obsahuje kost skalní – nejtvrdší kost v těle,uložen sluchový orgán 

(kanálky,cévy,nervy)

- nápadný bodcový výběžek – úpon jazylky

- bradavkový výběžek – sapientní znak , zdvihač hlavy(úpon)

- tvoří jařmový oblouk

kost čelní (os frontale) - nepárová kost,spolu s temenní kostí spojena korunním (věncovým) švem

kost temenní (os parictale) – párová kost,mezi nimi  šípový šev

obliterace – postupné zanikání švů s přibývajícím věkem

o   část obličejová (splanchnocranium)

horní čelist (maxilla) – složena z těla + 4 výběžky

kost lícní (os zygomaticus) – jařmový oblouk

kost patrová (os palatini)

kost nosní (os nasale)

kost slzní (os lagrimale)

kost radličná (vomer)

dolní čelist (mandibula) – kloubně připojena k os temporale

- bradový výběžek –sapientní znak

- dásňový výběžek – uloženy dolní zuby

jazylka – nepárová , vazy připojená k bodcovitému běžku os temporale , slouží jako závěs pro hrtan

_ kostra končetin

| horní končetina

o   pletenec

lopatka (scapula)

ramenní kloub (skloubení s humerem -  kostí pažní)

klíční kost (clavicula)12-16 cm

o   volná končetina

kost pažní (humerus) – dlouhá , v krčku často dochází k fraktuře

kost vřetenní (radius) – na palcové straně

kost loketní (ulna) na malíkové straně

kost zápěstní (ossa carpi) - drobné kůstky ve 2 řadách po 4 kostech

kosti zápěstní

články prstů

| dolní končetina

o   pletenec

kost pánevní – sedací + kyčelní + stydká

- párová – 2 pánevní kosti + kost křížová (mezi nimi tuhý kloub)

- ženy – otevřenější a širší

 muži – vyšší a užší

o   volná končetina

- k pánvi připojena kyčelním kloubem

kost stehenní (femur) – největší , výrazná hlavice , kolenní kloub ( lemur , patella , tiba)

čéžka (patella)

kost holenní (tiba) = bérec ,  vpředu nejostřejší hrana , není kryta svalovinou , vybíhá do tzv. vnitřního kotníku

kost lýtková (fibula) – tenčí , tvoří vnější kotník

zánártní kůstky – 7 : kost hlezenní (součástí hlezenního kloubu – častý výron)

kost patní (největší v zánártních kůstkách , patní hrbol – úpon Achillovy šlachy)

kost loďkovitá

3 kosti klínovité

kost krychlová

nártní kůstky – 5

články prstů – palec – 2

                    - ostatní – 3

klenba nožní – vrcholem je hlezenní kost , podélná a příčná

_ onemocnění

| osteoporoza – řídnutí kostí ,ztráta min. látek z kosti à lámavost

| skolióza

| zvětšená bederní lordóza

| plochá záda

| kulatá záda

| vyhřeznutá ploténka

| revmatoidní artritida – zánětlivé poškození kloubů

| artróza – poškození chrupavky a degenerace kloubu

| dna – metabolické onemocnění , kyselina močová se ukládá v kostech

| fraktura - zlomenina

Stavba těla rostlin

a)       vegetační orgány : kořen , stonek , list

b)       reprodukční orgány : květ , semeno , plod

o metamorfóza : přeměna vnitřní stavby orgánů k vykonávání jiné funkce

                           ( dle funkce :   o homologické – stejný původ,konají různé funkce – stonek à stonkové úponky

                                                  o analogické – různý původ,konají stejnou práci – listové , stonkové úponky)

_ kořen (radix):

                       - podzemní orgán , nenese listy , nezelená pletiva , neomezený růst

| funkce : upevňovací

absorpční – příjem H2O a minerálních látek

zásobní – cukry,tuky,bílkoviny

syntetická – produkce významných látek (aminokyseliny – bílkoviny , fytohormony – rostlinné hormony)

| 2 typy :

                   o kořeny svazčité – jednoděložné rostliny (tulipán,tráva,palma)

                   o kořen hlavní + vedlejší – soubor všech kořenů = kořenová soustava (pampeliška,slunečnice)

                     o pokožka – rhizodermis – jednovrstevná,tenká

- vychlípením pokožkových buněk – vznik kořenových vlásků

o prvotní kůra – tvořena parenchymem

o střední válec – sdružuje vodivá pletiva

o pericykl – vnější vrstva válce , zakládají se zde postranní kořeny

o cévní svazek – radiální

o čepička – chrání kořenový vzrostlý vrchol + vnější buňky slizovatí (usnadňování pronikání kořene do půdy)

o kambium – zakládá se souvisle mezi dřevem a lýkem

| metamorfózy

o dužnaté kořeny – mrkev,křen,bílá ředkev

o příčepivé kořeny – příchytná funkce , břečťan popínavý

o vzdušné kořeny – příjem vzdušné vlhkosti , monstera

o kořenová hlíza – zásobní funkce , orsej,jiřina

o zásobní kořeny (bulva) – kořen + stonek , celer,řepa

o parazitické kořeny (haustoria) – jmelí,kokotice

o chůdovité kořeny – mandragory(porosty kolem brakických – slanosladkých – vod , delty)

| hospodářský význam :

                            o pochutina (lékořice,mrkev,petržel,celer,  zvířata – řepa krmná)

o potravinářský průmysl (cukrová řepa)

o léčiva (kostival lékařský)

o maniok (Afrika)

_ stonek (kaulom):

                        - nadzemní orgán , nese listy,pupeny,plody – květ,semeno – reprodukční orgány

                        - prýt – stonek s listy

| funkce :

mechanická

vodivá

asimilační (fotosyntéza)

zásobní

prodlužovaní

| typy stonku :

o byliny : o lodyha – olistěný stonek (kopretina)

o stvol – neolistěný stonek (jitrocel)

o stéblo – dutý stonek s kolénky (trávy)

o dřeviny : vnitřní pletiva stonku dřevnatí

o strom – kmen dřevnatý,nerozvětvený,spojuje kořenový systém s korunou

o keř – stonky se větví od země , celé dřevnaté

o polokeř – zdřevnatělá pouze spodní část (borůvky)

o dle tvaru stonku : o čtyřhranný (čeleď : hluchavkovité)

o trojhranný (čeleď : báchorovité)

o oválný (většina)

o dle polohy v porostu : o přímý (kopretina)

o poléhavý (mateřídouška)

o plazivý (ostružiník)

o ovíjivý (lijány)

o popínavý (břečťan)

| větvení stonku :

o hroznovité – postranní stonek nikdy nepřeroste hlavní

o vidličnaté – mateřský stonek růst zastavuje à postranní větve přerůstají hlavní stonek

                    - vývojově starší      (plavuně,vranečky)

| průřez stonku :

| o cévní svazky : boční uspořádání

                          o dvojděložné – do kruhu , dření část
                                                    dovnitř , lýková ven

                                                   - druhotné tloustnutí
                                                     pomocí kambia

                           o jednoděložné – roztroušené

                                                     - nezakládá se kambium
                                                       
à druhotně netloustnou

o druhotné tloustnutí : o kambium – produkuje směrem ven
           sekundární lýko,do středu sekundární dřevo (dřeva
           10x více než lýka
à vznik letokruhů)

                                     o felogén – souběžně s tloustnutím
                                                       středního válce vzniká i
                                                        borka

| metamorfóza stonku :

o brachyblasty – zkrácené postranní stonky dřevin , nesou
                            květy (ovocné stromy),svazky listů
                            (jinan),jehlice (modřín,cedr)

o trny a kolce – ochranná funkce (trnka)

o stonková hlíza – tloustnutí stonku (kedlubna,ředkev)

o oddenek – pozemní stonek vytrvalých bylin , zásobní
                     funkce (kapraď samec,zázvor,sasanka)

o oddenková hlíza – zásobní funkce , hospodářský význam
                                 (brambor)

o šlahouny – vegetační způsob rozmnožování (jahody)

o stonek sukulentní – zásobárna vody

o úponky – upínají se k podkladu (vinná réva)

 

| hospodářský význam :

o potrava člověka (bramborová hlíza)

o zdroj vitamínů

o průmysl (dřevní hmota)

o potravinářství (cukrová třtina,korek,skořice)

o papírenství

_ list (fylom) :

                       - nadzemní  postranní orgán,zelený

| funkce :

asimilační

výměna plynů mezi rostlinou a okolím

transpirační (vypařování vody)

| vývoj :

o pupen – zakládá se v podobě hrbolku

               - dělivé pletivo , omezený růst listu

o listy – nejprve na vrcholku , potom růst do šířky (okrajový růst)

- v průběhu ontogeneze (=vývoj) vznik různých typů listů:

o děloha – drobné zárodečné listy , zásobní funkce , jednodušší stavba , liší se počtem
                  (jednoděložné , dvouděložné , nahosemenné – mnoho děloh)

o listeny – redukované útvary v jejichž úžlabí vyrůstají květy nebo větve květenství

o asimilační listy – dospělé

                            - typy žilnatiny : jednoděložné – souběžné , rovnoběžné

                                                      dvouděložné – speřené , dlanité(javor)

                            - postavení listu :

                                                         střídavé (bříza bradavičnatá) a

                                                         vstřícné (hluchavka bílá)   b

                                                        přeslenité (vraní oko čtyřlisté)  d

o jednoduché : o jehlicovité

o čárkovité

o eliptický

o vejčitý

o srdčitý

o kopinatý

o podlouhlý

o složené : listy dělené do několika částí

o trojčetný (jetel)

o sedmičetný (kaštan)

o lichospeřený

o sudospeřený

| řez listem :

o palisádový parenchym – tvořen protáhlými buňkami bez mezibuněčných prostor

                                        - vysoký obsah chloroplastů à fotosyntéza

o houbový parenchym – buňky nepravidelného tvaru , menší množství chloroplastu , větší mezibuněčné
                                        prostory

| metamorfóza listu :

o cibule – zdužnatělé listy (cibule kuchyňská)

o šupiny – oddenek,pupeny,ochranná funkce (jabloň)

o trny (dřišťál)

o úponky (hrách,vikev ptačí)

o lapací zařízení (masožravé rostliny)

o květ – barevné zbarvení listu (kala)

| hospodářský význam :

o zelenina (zelí,salát,špenát)

o byliny (jinan – gynkobiloba,máta,meduňka)

o koření (bobkový list – vavřín,majoránka)

o pochutina (čaj tabák)

o krmiva

o textilní průmysl (len)

 

Rostlinná pletiva

- histologie - nauka o pletivech

- pletiva - soubory buněk přibližně stejného tvaru i funkce

- dělení:

_ dle způsobu vzniku :

|  pravá - vznik dělením buněk na buňky dceřiné,které zůstávají navzájem spojené

|  nepravá - vznik druhotným seskupením původně volných buněk (plodnice hub)

_ dle schopnosti dělení :

| dělivá - schopnost dělení

| trvalá - vznik činností dělivých pletiv,ale schopnost dělení ztratily

_ dle tvaru buňky a tloustnutí buněčných stěn :

| parenchym - nejhojnější typ , buněčné stěny neztloustlé , buňky jsou živé , mají cca stejnou výšku i šířku nebo jsou
                       protáhlé

| kolenchym - buněčné stěny ztloustlé pouze v rozích , živé buňky , v mladých rostoucích orgánech (obvodové partie stonku)

| sklerenchym - nejrozšířenější zpevňující pletivo , buněčné stěny vždy ztloustlé , obvykle nemají živý obsah , hospodářsky významná sklerenchymatická vlákna jsou ve stoncích přadných rostlin (len,konopí)

_ dle funkce :

| krycí - vytváří pokožku , je na povrchu , tvořeno jednou vrstvou buněk těsně přiložených k sobě bez
            mezibuněčných prostor a chloroplastů

- základní pletivo : parenchym

o pokožka - chrání rostlinu před vnějšími vlivy , ochrana zvýšena vrstvou kutikuly (= tenká vrstva tukové
                    povahy,někdy s voskem)

o průduchy - zprostředkovávají výměnu plynů a vody , regulují obsah vody v rostlině , obsahem vody je
                     řízen pohyb svěracích buněk,průduchy jsou v nadzemní části rostliny , většinou na spodní
                     straně listu (vodní rostliny na vrchu)

o hydatody - otvory podobné průduchům , nemají schopnost se uzavírat , vodu vydávají v podobě kapek
                     gutace) (jitrocel)

o trichomy - chlupy , pokožkové výrůstky vznikající vychlípením epidermální (= nadzemní),popř.
                    rhizodermální (=kořenové) buňky

                 -jednobuněčné - papily (bradavky,jednoduché výběžky epidermis) dodávají orgánu sametový
                   vzhled,korunní a okvětní lístky

                 - mnohobuněčné

                 - krycí - chrání před přehřátím,osluněním a nadměrnou transpirací (vypařování vody),před
                    býložravci

                 - žahavé - obsahují látky vyvolávající podráždění pokožky zvířat (kopřiva dvoudomá)

                 - žláznaté - zakončené hlavičkou pokrytou kutikulou,pod ní se hromadí sekret
                    (silice,pryskyřice,...),po prasknutí se uvolňuje

| vodivé - rozvod roztoků látek po těle rostlin

- tvořena soustavou cévních svazků – 2 části : dřevní (xylém) a lýkový (floém)

o xylém – prvotní dřevo , přivádí roztok minerálních látek od kořene k listu

              -dřevo tvořeno 4 buňkami :

              o cévice – vývojově původnější,odumřelé dlouhé buňky se zachovalými příčnými přepážkami                                      

              o cévy – odumřelé buňky válcovitého tvaru,vymizel plazmatický obsah a příčné přepážky

              o dřevní parenchym – zásobní pletivo

              o dřevní vlákna – zpevňují stonek

o floém – rozvádí asimiláty (látky vznikající při fotosyntéze) z listů do rostoucích částí rostlin

              o sítkovice – živé,dlouhé,tenkostěnné buňky,proděravělé příčné přehrádky,funkční pouze
                                   jedno vegetační období

              o podpůrné (původní) buňky

              o lýkový parenchym

              o lýková vlákna                 à dodávají mechanické zpevnění (len,konopí)

o cévní svazky – rozdílné podle uspořádání xylém a floému :

 

cévy                                                                                                                  cévice

 

| základní – vyplňují prostor v rostlinném těle mezi pletivy krycími a vodivými

- tvořeno parenchymem

-přizpůsobeno různým funkcím :

  o asimilační – obsahují velké množství chlorofylu à fotosyntéza

                      - výskyt – mladé listy , stonky , nezralé plody

  o zásobní – ukládání cukrů,tuků,bílkovin

                  - kořeny,hlíza,oddenek,cibule

                  - parenchym nebo sklerenchym

  o vyměšovací – zvláštní skupina buněk vylučujících různé látky (meduňka – nektar , pampeliška –
                            mléčnice , idioblasty)

  o zpevňovací – zajišťují rostlině potřebnou pevnost a pružnost

                         - výskyt – osemení,oplodí

_ druhotná pletiva :

| dělivá – zásadní význam u dřeva

- produkují pletiva,která způsobují růst kmenů,větví i kořenů do šířky à druhotné tloustnutí

o kambium – vytváří druhotné dřevo a lýko u nahosemenných a dvouděložných rostlin

o felogén – korkotvorné pletivo,vytváří na povrchu stromu korek nebo borku

| trvalá – veškerá dřevní hmota stromů a keřů