maturitní otázky, seminárky a referáty
Biologie - Obecná charakteristika stavby rostlinných organismů
Autor: Daniela Bednářová
- R ----stélkaté (podle stavby těla )
cévnaté
- stélka (thallus)
- řasy, mechorosty, rhynie (i gametofyt u kapraď.)
- jednoduchá, b. funkčně málo rozlišeny
- nemá CS, pokožka s průduchy a kutikulou
- nerozlišená na stonek, kořen, list
--- jednob.
mnohob. --- b. stejné
rozlišeny
- tělo (kormus)
- diferenciace na pletiva, orgány
- pletiva = soubory b. stejného tvaru, stavby a fce
- histologie
- tvoří systémy pletiv
A) schopnosti dělení buněk :
a) dělivá = meristematická
b) trvalá - činností pletiv dělivých
- skládají se z funkčně rozlišených b. - nemohou dále dělit
B) tvaru buněk a tloustnutí buň. stěny :
a) parenchym - b. tenkostěnné, většinou stejnou výšku a šířku
- mezibuněčné prostory ( intraceluláry )
- neztloustlé buň. stěny => živé buňky
( aerenchym- vyplněny vzduchem, u vod. R, zlepšuje výměnu plynů )
b) kolenchym - buň. stěny na urč. místech ztloustlé ( např. v rozích )
- většinou živé buňky
-deskový ( hrany stonků ), rohový ( řapíky )
c) sklerenchym - zpevňovací pletivo; buňky neživé, vyplněny vzduchem
- buň. stěny všude silně ztloustlé
-jednotlivé b. = sklereidy ( hruška )
d) prosenchym - jednostranně protáhlé buňky se šikmými příčnými přehrádkami bez intercelulár - většinou v CS
C) původu :
a) krycí - tvoří ochrannou vrstvu, zprostředkovávají výměnu látek
b) vodivá - cévní svazky, vedou látky po těle
c) základní = výplňová - různé funkce
D) funkce :
a) dělivá = meristémy
-schopnost dělení - trvale, dočasně
-tvořena parenchymem
-b. tenkostěnné, velké jádro, hodně cytopl., intenzivní metabolismus
1) původní meristém = protomeristém ( vzrostné vrcholy ) =>
2) prvotní = primární mer. = prokambium
- postupně ztrácí děl. schopnost => trvalé pletivo
3)druhotný ( sekund. ) meristém
- obnovením dělivé fce již rozlišeného trvalého pletiva
- př. kambium ( jeho činností - druhotné dřevo, lýko)
felogen ( jeho činností - druhotná kůra )
b) krycí
- ochraná fce
1) prvotní - pokožka
--- epidermis ( nadzemní )
rhizodermis ( kořen )
- jedna vrstva b. bez chloroplastů
- u nadzemní části kutikula, průduchy ( s chloroplasty )
- vyrůstají z ní trichomy ( chlupy )
a) krycí - ochraná fce - papily ( maceška )
b) žláznaté - vyměšují látky ( pryskyřice )
c) žahavé - snadno se odlomí - vylití pálivé tekutiny ( kopřiva )
d) ostny - přeměnou trichomů
2) druhotné = korek
- u druhotně tloustnoucích R se epidermis nepřizpůsobí rostoucímu objemu a praská => její fci přebírá korek
- produkován felogenem ( zakládá se pod epidermem )
- felogen odděluje směrem vně b. vyplněné vzduchem (= felem) a dovnitř
parench. b. s velkým množstvím chlorofylu (= zelená kůra - feloderm)
- felogen - neustále činný => kůra hladká ( buk )
- zastavuje svou činnost => pod ním se zakládá nový felogen - produkuje další korkové b. - brání průchodu živin k původnímu felogenu - předchozí vrstvy odumírají, trhají se - rozpraskaná kůra = borka
c) provětrávací - zprostředkovávají výměnu látek s okolím
- umožňují výměnu plynu při fotosyntéze, dýchání, výparu - nižší rostliny : difuze plynů buň. stěnou
- vyšší mají :
a) průduchy = ( stomata )
- ve všech částech zel. R, větš. na spodní
straně, obsahují chloroplasty
- vznik : rozdělení mateř. buňky na 2 dceřinné =
svěrací => skulina
- otevírání a stahování závisí na množství vody - větší
množství =>průduch otevřen
- děj souvisí se změnou turgoru :
- velký výpar - turgor klesá - b. se oplošťují - uzavírá se štěrbina
- turgor stoupá - b. se napínají, zakřivují - štěrbina se otvírá
b) čočinky = lenticely
- pod pokožkou se diferencuje felogen, který produkuje tenkostěnné nezkorkovatělé b. =>
protrhnou pokožku => vznik lenticely
- přes léto otevřené, na podzim a na zimu zavřené
d) nasávací - soustava kořenových vlásků ( bez kutikuly, plastidů )
- buňky jsou tenkostěnné, aby mohly nasávat roztoky z půdy
- žijí pouze několik dní
- haustoria = nasávací pletiva u parazit. rostlin ( jmelí ) - nasávání živin z CS hostitele
e) vyměšovací - úloha vyměšování a hromadění produktů metabolismu
- samostat. b. = idioblasty
a) vodní skuliny ( hydatody )
- podobné průduchům, ale neuzavírají se
- slouží ke gutaci
b) medníky ( nektaria )- v květech, vylučují roztoky nektarů
c) mléčnice - mají v centrální vakuole mléčnou šťávu = latex
- latex má někdy využití ( kaučukovník )
- mákovité, hvězdnicovité
f) vodivá = soubor CS, které umožňují transport vody a roztoků
- vyvinuly se při přechodu rostlin na souš
- CS --- xylém = dřevní část - hadrom
- vede roztoky od spoda nahoru (transpirační proud)
- tvořen cévami ( = tracheje ) a cévicemi ( = tracheidy ) = odumřelé b.
floém = lýková část - leptom
- vede produkty fotosyntézy ( = asimiláty ) asimilač. proudem z listů do : míst potřeby- vzrostné vrcholy
míst ukládání - semena, hlízy
- tvořen sítkovicemi - živé tenkosť. b.
- s otvory, bezjaderné
- funkční pouze ve veg. období ( ucpání kalózou )
- CS vzniklé přeměnou prvot. mer. - uzavřené CS - stonek netloustne
- u většiny R se část prvot. mer. zachovává a vytváří druhot . mer. kambium => vznik otevřených CS (produkuje druhot. L k obvodu a druh. D dostředu)
- stonek druhotně tloustne
- dřeviny :- aktivita kambia se během roku mění
- jaro - tenkost. b., pomalu rostou, velký průměr, světlé letokruhy léto - tlustost. b., malý průměr, tmavší letokruhy
- čím jsou letokruhy hustší, tím je dřevo kvalitnější
- typy CS :
a) soustředné = koncentrické
---- lýkostředné ( leptocentrické ) - jednoděložné R
dřevostředné ( hadrocentrické ) - kapraďorosty
- uzavřené CS, mezi X a F není dělivé pletivo
b) paprsčité = radikální
- kořeny cévn. R, které netloustou
c) boční = kolaterální
- X a F za sebou ve směru poloměru
d) dvojbočné = bikolaterální
- lilkovité
g) zpevňovací = mechanická
- pevnost, pružnost, transtort l. ( chrání CS před deformací )
-tvořeno: kolenchym - živé b., mladé org.
sklerenchym - odumřelé b.
- jednotlivé b. ( sklereidy ), seskupení (lýková a dřevní vlákna - chrání CS )
h) asimilační ( cholerenchym )
- k fotosyntetické asimilaci CO2
- tenkost., parenchymatické s chloroplasty ( houbový, palisádový parenchym )
i) zásobní
- tenkost. b.
- ukládání zás. l. - cukry, tuky, bílk. vodu
-oddenky, hlízy. cibule,bulvy, semena, ...
Kořen ( radix )
- podzemní orgán, bez průduchů, kutikuly
- heterotrofní povaha - přísu asimilátů z nadzemní části
- funkce : upevňovací
absorbční
syntetická - produkce aminokys., alkaloidů, ...
zásobní
- založen v zárodku semene
- první proráží kořínek ( radikula ) => primární hlavní kořen - z něj postranní
- soubor kořenů = kořenový systém
- u jednod. R - hl. kořen zastavuje růst - jeho fci přebírají náhradní (adventní) k.
- stavba :
- 3 zóny : - absorbční ( diferencovaná ) - zóna kořenového vlášení
- prodlužovací
- dělivá
- primární :
- čepička
- vzrostný vrchol kořene
- vnější b. slizovatěljí ( kořenový maz ) - usnadňuje průnik do půdy
- ve středu - tzv. sloupek = kolumela - zde škrobová zrna - statolit. org.
- pokožka - vychlípením vznik kořenového vlášení
- primární kůra : vnější
střední
vnitřní vrstva ( endodermis ) - jednovrstevná, korovatí
- pericykl ( perikambium ) - pod endodermis
- zde se zakládají postranní kořeny
- střední válec - uvnitř CS - paprsčitý
- uvnitř dřeň
- sekundární :
- činností kambia (mezi primárním X a F )
- CS se mění z radikální na kolaterální
- směrem ven se odděluje sek. lýko, směrem dovnitř sek. dřevo
- metamorfózy kořene :
- kořenové hlízy - zás. fce (jiřina, vstsvač )
- dužnaté kořeny a bulvy - zás. fce
- vzdušné kořeny - přijímají vzdušnou vlhkost ( trop. a subtrop. R )
- dýchací kořeny = pneumatofory - výměna plynů ( bažinaté R )
- kořeny parazitů - odebírání živin přímo z hostitele (haustoria )
- příčepivé kořeny - přichycovací fce ( břečťan )
- význam : - zelenina, píce
- surovina pro průmysl ( cukrovka )
- léčiva ( drogy - rulík, reveň, hořec )
Stonek ( kaulom )
- nese listy, pupeny, reprodukční orgány
- prýt = stonek s listy
- fce : - mechanická
- vodivá
- asimilační
- zásobní ( u druhot. tlostnoucích )
- střídají se nody ( uzliny ) - krátké úseky
a internodia ( články ) - mají velký prodlužovací růst ( liány )
- stavba : - základ již v zárodku v semeni
- vyrůstá z pupenu = plumuly
- vrchol není chráněn čepičkou
- primární :
- pokožka - průduchy, kutikula, trichomy
- primární kůra - několikavrstevná
- vnitřní vrstva - endodermis - zrnka škrobu = škrobová pochva
- střední válec - vnější vrstva - pericykl - zde základ advent. kořenů
- CS kolaterální
- dřeň - vybíhají dřeňové paprsky
- sekundární :
- činností kambia - ven sekund lýko, do středu sekund. dřevo
- typy stonků :
1. podle tvaru a konzistence
- byliny - dužnatý
a) lodyha - stonek s listy (brambor )
b) stvol - bez listů , zakončen květem nebo květenstvím (prvosenka )
c)stéblo - dutý, článkovaný, velké uzliny = kolénka ( obilí )
- dřeviny - vnitřek zdřevnatělý
a) kmen - dřevnatý nerozvětvený
b) keř - stonky se větví hned u země, celé dřevnaté ( rybíz )
c) polokeř - zdřevnatělá pouze dolní část , horní je bylinná ( borůvka )
d) keříky - vřes
2. podle průřezu :
a) válcovitý - žito
b) hranatý - 4-hranný, 3-hranný
c) křídlatý - kostival
d) rýhovaný - přeslička
3. podle polohy v prostoru :
- přímý ( mák ), vystoupavý ( jetel zvrhlý ), poléhavý ( rdesno ptačí ), plazivý, ovíjivý ( chmel ), popínavý
-větvení stonku :
-vidličnaté - nejstarší, vrchol se dělí na dva ( jmelí )
- hroznovité - postranní větve omezovány v růstu ( smrk )
- vrcholičnaté - postranní větve přerůstají hl. stonek ( víno )
- metamorfózy stonku :
- oddenky -podzemní části, zás. fce ( kosatec ), veget. rozmnož. ( přeslička )
- oddenkové hlízy - zás. fce, veget. rozmn. ( brambor )
- stonkové, lodyžní hlízy - ztloustnutím nadz. části ( kedluben )
- brachyblasty - zkrácené postranní stonky
- trny, kolce - přeměnou brachyblastů, ochranná fce ( hloh, trnka )
- úponky - opora ( vinná réva )
- význam : - zelenina , pícniny, koření, prům. surovina ( len, konopí, cukr )
List ( fylom )
- postranní, obvykle zelený orgán
- fce : - asymilační
- fotosyntetická - asimilace CO2
- transpirační - odpařování vody
- výměna plynů
- zakládá se v podobě hrbolku => pupen (uvnitř někdy lupenové šupiny - chrání list )
- způsob uložení listu v pupenu - listová variace
- roste nejprve k vrcholu, pak růst okrajový, zakládají se vod. pletiva
- heterofilie - různolistost
- typy listů :
1) dělohy - již v zárodku semene - výživa
- zelené nebo nezelené
- dvouděložné x jednoděložné R ( u nahosem. 1 - 18 )
2) asimilační - listová čepel, řapík ( někdy chybí )
3) palisty - u báze listů ( vikev ), přeměna v trny
4) listeny - v oblasti květu
- stavba :
- vnější :
- biciální list - rozlišenou svrchní a spodní stranu
monofaciální - obě strany stejné
- čepel většinou souměrná ( x jilm, begonie )
- žilnatina - soubor CS v listové čepeli
- typy : - vidličnatá - nejstarší ( jinan )
- zpeřená ( buk )
- dlanitá (javor )
- rovnoběžná ( lipnicovité )
- obloukovitá ( lilkovité )
- dělení :
- podle utváření čepele :
- listy jednoduché - čepel celistvá
členěná
složené - čepel složená z lístků => listy zpeřené
dlanitě složené
- podle okraje čepele :
- pilovitý, celokrajný, zubatý, ...
- podle postavení listů :
- střídavé
- vstřícné - dva listy z jednoho nodu
- přeslenité - více listů z jednoho nodu
- podle přisedání na stonek :
- řapíkatý, přisedlý, sbíhsvý, objímavý, srostlé, prorostlé
- vnitřní stavba :
- pokožka
- mezofyl = parenchym palisádový - pod svrchní pokožkou, asim. fce
houbový - hodně intracelulár
- kolaterální CS
- metamorfózy listu :
- cibule - zás. orgán (tulipán, cibule )
- listové trny - ochrana ( kaktus, bodlák ), přeměnou celých listů
- trny - přeměnou palistů ( akát )
- listové úponky - přichycování ( hrachor )
- kořenové listy - plní fci kořenů ( vodní kapradina nepukalka )
- význam :
- zelenina, koření, léčivky, prům. R ( tabák, sisal), pícniny