Biologie - Blanatí druhoústí živočichové*

Autor: Jana Pešková

Blanatí druhoústí živočichové

Zařazení: Nadkmen: Druhoústí (Deuterostomia)

Kmen:Strunatci (Chordata)

na dýchání se podílí hrudní koš, dýchají výhradně plícemi, kožní dýchání neumožňuje zrohovatělá pokožka, párové vnější nozdry ® nosní dutina (rozdělena na horní čichovou a dolní dýchací část) ® vnitřní nozdry ® hrtan ® průdušnice (zpevněná chrupavčitými prstenci) ® průdušky ® plíce (vnitřně zřasené), nemají hlasové ústrojí

párové pravé ledviny (metanefros) ® močovody ® močový měchýř ® kloaka

pokožka produkuje rohovité šupiny (ektodermálního původu) chránící před vysycháním a mechanickým poškozením, šupiny mají na různých částech těla různou velikost i tvar, opotřebovaná pokožka se svléká, nemají kožní žlázy, řada druhů ještěrů a haterie v ohrožení odvrhují ocas, který mrskavými pohyby poutá pozornost útočníka = autotomie

Trávící soustava:ústa (drobné nerozlišené zoubky) ® hltan ® jícen ® svalnatý žaludek ® tenké střevo (v přední části vyúsťují játra a slinivka břišní) ® tlusté střevo (na rozhraní je slepé střevo) ® kloaka

Podtřída: Haterie (Rhynchocephalia)-od triasu beze změny, haterie novozélandská - jediný recentní druh

Podtřída: Želvy (Testudinata)- tělo uzavřené v kostěném krunýři (hřbetní štít = carapax, břišní štít = plastron)., svalstvo trupu je zakrnělé, svalovina krku, končetin a ocasu je mohutná, u vodních želv se vyskytuje doplňkové dýchání sliznicí úst, příp. dýchání konečníkem, matamata třásnitá, želva bahenní, želva žlutohnědá, želva zelenavá, želva čtyřprstá, želva sloní, kajmanky, karety (nezatažitelný krk, nohy přeměněny v ploutve), kožnatky (redukovaný krunýř)

Podtřída: Krokodýlové (Crocodylia)-žijí obojživelným způsobem v tropickém a subtropickém pásmu, válcovité tělo s dorzoventrálně zploštělým trupem a dlouhým, mohutně osvaleným a ze stran zploštělým ocasem, hlava je plochá a nízká , s protaženou a hluboce rozeklanou tlamou,nohy krátké a silnézuby ukotveny v jamkách (alveolách), aligátor severoamerický, kajman černý, krokodýl nilský, gaviál indický

Podtřída: Šupinatí (Squamata)- nejpočetnější skupina plazů, pokožku svlékají (včetně oční rohovky),nemají druhotné kostěné patro ani zubní alveoly

§Řád: Ještěři (Sauria)vždy zachovány pletence obou končetin i prsní kost

Čeleď: Ještěrkovití (Lacertidae)210 druhů v Euroasii a Africe, mají plochý rozeklaný jazyk a lámavý ocas, ještěrka obecná, ještěrka zelená, ještěrka živorodá, ještěrka zední, slepýš křehký, blavor žlutý, krátkonožka evropská

Čeleď: Leguánovití - v Americe a na Madagaskaru

leguán zelený, bazilišek obecný ,agamy - agama stepní, trnotep, moloch, dráček létavý, gekoni - gekon hrbolkatý, gekon zední, gekon obrovský, varani - varan komodský, varan pustinný, chameleoni - chameleon obecný

§Řád: Hadi (Ophidia) asi 2350 druhů, vývojově nejmladší skupina, ztráta končetin (zbytky pouze u hroznýše), tělo členěno na hlavu, trup a ocas, obratle nerozlišené, žebra pohyblivá, kořist polykají v celku (vzájemná pohyblivost levé a pravé poloviny čelisti), pouze pravá plíce, nemají bubínek ani močový měchýř), asi pětina druhů má vytvořeny jedové zuby (jed má tři složky: hemoragickou - poškozuje stěnu cév, neurotoxickou - ochrnuje dýchací centrum, hemolytickou - porušuje stěnu červených krvinek)

má kapkovitý, dokonale aerodynamický tvar ,kryto tenkou kůží s peřím (vyrůstá z pernic):

podobná savcům, z levé komory vystupuje pravý aortální oblouk (u savců levý), mají vyvinutý ledvinový vrátnicový oběh, mají ze všech obratlovců největší srdce, nejvyšší krevní tlak a rychlost tepu, tělesná teplota okolo 40°C,červené krvinky mají jádro

řídící úlohu má čidlo zrakové a čidlo sluchové,oči chráněny víčky a z vnitřního okraje mžurkou, kterou za letu nebo potápění přetahují přes rohovku, vidí barevně, mají nesmírnou koncentraci zrakových buněk (až 1 milion na 1 mm²⁾

Podtřída: Praptáci (Saururae)-Archeopteryx lithographica (mezistupeň mezi jamkozubými plazy a dnešními ptáky, žil před 140 miliony lety)

Podtřída: Praví ptáci (Ornithurae)přední končetiny přestavěny na křídla, vyvinuli se ve svrchní křídě

Nadřád: Prvoptáci (Protornithes = Odontognathae)- vymřelí, měli zuby v zobákovitě prodloužených čelistech, dlouzí až 2 m , nevykazují žádné vývojové vztahy k současným ptákům

Nadřád: Běžci (Paleognathae)

Pštrosi-nemají kliční kost,moč a trus odstraňují samostatně, samec má mohutný penis, pštros dvouprstý

Kiviové- kivi jižní, moa (vymřelý, váha asi 500 kg, výška 3,5 m)

Tinamy-jsou schopny letu, mají pneumatické kosti i vyvinutý hřeben prsní kosti, tinama chocholatá

Nadřád: Létaví (Neognathae)

§Řád: Tučňáci (Sphenisciformes)- nejsou schopni letu, specializováni k plavání a potápění, pod kůží souvislá vrstva tuku, žijí v koloniích a mají vyspělé sociální chování, tučňák brýlatý, tučňák patagonský, Aptenodytes forsteri, Pygoscelis adeliae

§Řád: Potáplice (Gaviiformes)- potáplice severní

§Řád: Potápky (Podicipediformes)- potápka roháč, potápka černokrká, potápka malá

§Řád: Trubkonosí (Procellariiformes)mládě (snáší jediné vejce) má mimořádně dlouhý vývoj (8 měsíců), albatros stěhovavý (rozpětí křídel až 350 cm), buřňák lední

§Řád: Veslonozí (Pelecaniformes)všechny čtyři prsty směřují kupředu, pelikán bílý, kormorán velký, kormorán černý

§Řád: Brodiví (Ciconiiformes)dlouhý, přímí zobák, dlouhý krk a dlouhé brodivé nohy

Čápi-mají zakrnělé hlasové ústrojí čáp bílý, čáp černý, čáp marabu

§Řád: Plameňáci (Phoenicopteriformes)-nedokáží usednout na větev,plameňák růžový

§Řád: Vrubozobí (Anseriformes)mají mimořádně vyvinutou kostrční žlázu mají dlouhý krk, krátký plochý zobák s rohovitou ploténkou na konci,na okraji zobáku jsou rohovité lamely (procezování vody a bahna),husa velká, domácí,kachna divoká,domácí,labuť velká,černá,polák velký,polák chocholačka,morčák velký,kajka mořská(nejhodnotnější prachové peří z ptáků)

§Řád: Dravci (Falconiformes)- silný, zahnutý zobák se silnější horní čelistí, jejich prsty mají srpovitě zahnuté drápy („spáry“), mají mimořádně bystrý zrak, všechny druhy jsou masožravé,zachovalá kostrční žláza,roztažitélný jícen pomáhající pohltit i velkou kořist

kondor velký,jestřáb lesní, káně lesní, orel skalní,sup bělohlavý, poštolka obecná,sokol stěhovavý,krahujec obecny,moták pochop,luňák hnědý - jediný náš tažný dravec, sokol stěhovavý, ostříž lesní, dřemlík tundrový, poštolka obecná, sup bělohlavý

§Řád: Hrabaví (Galliformes)- mají tupé široké drápy,silné nohy a zobák,velké vole,jsou semenožraví a hmyzožraví,nejsou dobří letci,výrazný pohl.dimorfismus

§Řád: Krátkokřídlí (Gruiformes)nemají vole

§Řád: Dlouhokřídlí (Charadriiformes)- nemají vole

§Řád: Měkkozobí (Columbiformes)- mají dvoudílné vole, kostrční žlázu nahrazuje drobivý prach, měkké ozobí jim umožňuje pití sáním

dronte mauricijský, holub skalní, holub doupňák, holub hřivnáč, hrdlička divoká, hrdlička zahradní

§Řád: Kukačky (Cuculiformes)-kukačka obecná (známá hnízdním parazitismem)

§Řád: Papoušci (Psittaciformes)nepříbuzní s ostatními řády,3olhavé nohy s vratiprstem, mozkovna pohyblivě spojena s horní čelistí, andulka vlnkovaná, kakaduové, korely, arové, amazoňané, nestor kea, papoušek šedý

§Řád: Sovy (Strigiformes)-noční ptáci,oči směřující dopředu,živí se hlodavci ale i bezobratlými,hnízdí v dutinách stromů, puštík obecný, kalous ušatý, výr velký, sova pálená, sýček obecný

§Řád: Lelkové (Caprimulgiformes)podobné sovám ,lelek lesní

§Řád: Svišťouni (Apodiformes)- extrémně specializovaní k letu, nemohou chodit po zemi,rorýs obecný (za letu i spí), kolibříci, salangana bělobřichá

§Řád: Srostloprstí (Coraciiformes)-prsty při kořeni částečně srostlé,ledňáček říční, mandelík hajní, vlha pestrá, dudek chocholatý

§Řád: Šplhavci (Piciformes)- mají šplhavé nohy( 2. a 3. prst směřují dopředu,1. a 4.dozadu),potravu hledají pod kůrou stromů či v mraveništích,žijí v páru žluna zelená, strakapoud velký, datel černý, krutihlav obecný, tukani

§Řád: Pěvci (Passeriformes)- dokonale vyvinuto zpěvné ústrojí, více než polovina všech žijících ptačích druhů (5100)

Sýkorovití- sýkora koňadra, sýkora modřinka, sýkora parukářka, mlynařík dlouhoocasý, moudivláček lužní

Šoupálkovití- šoupálek dlouhoprstý, šoupálek krátkoprstý, zedníček skalní

Pěnkavovití- pěnkava obecná, zvonek zelený, stehlík obecný, konopka obecná, čečetka, zvonohlík obecný, čížek lesní, křivka obecná, hýl obecný, dlask tlustozobý

Snovačovití- vrabec domácí, vrabec polní

Krkavcovití- krkavec velký, vrána obecná, havran polní, straka obecná, sojka obecná, kavka obecná, ořešník kropenatý

Vlaštovkovití- vlaštovka obecná, jiřička obecná, břehule říční

Střízlíkovití- střízlík obecný

Drozdovití- kos černý, kos horský, drozd zpěvný, bělořit šedý, červenka obecná, rehek domácí

vyvinuli se z plazů,jsou vývojově nejpokročilejší třída strunatců, tělní dutina rozdělena bránicí na hrudní a břišní část, mláďata zpravidla vyživována placentou

Kostra:páteř má pět oddílů:

ústa (vyvinuty svalnaté tváře) → hltan → jícen → žaludek → dvanáctník (ústí do něj játra a slinivka břišní) → tenké střevo → tlusté střevo → konečník→ řitní otvor, ústní dutinu tvoří tvrdé a měkké patro, jazyk je pohyblivý, slinné žlázy produkují sliny obsahující ptyalin, žaludek obsahuje kys. solnou (HCl)

nosní dutina → nosohltan → hrtan (chrupavčitý, na počátku je záklopka - epiglottis. Mezi hrtanovými chrupavkami jsou nataženy slizniční řasy = hlasivky) → průdušnice → průdušky → plíce, na dýchání se podílí mezižeberní svalstvo a bránice

Rozmnožování:párové vaječníky (♀) a párová varlata (♂), vždy vnitřní oplození, placenta - zprostředkovává výživu, dýchání a vylučování zárodku

Podtřída: Vejcorodí (Prototheria)- starobylá skupina savců, nesoucí řadu znaků po plazech, snášejí až 3 cm velká, žloutkem bohatá vejce v pergamenové bláně

§Řád: Ptakořitní (Monotremata)- znaky plazů - stavba močopohlavního ústrojí, typ vajec, plně vyvinutá kloaka, časný srůst lebeční kosti a kolísavá tělesná teplota, funkční pouze levý vaječník jako ptáci, savčí znaky - plnohodnotná srst, mléčné žlázy, 3 sluchové kůstky, 7 krčních obratlů, bránice, úplně rozdělené srdce, vlastní znaky - u ptakopysků čelisti změněné v rohovité lišty, ostruhy na zadních končetinách, u ježury vakové kosti

Podtřída: Živorodí (Theria)asi 4300 druhů,samice přivádějí mláďata na svět porodem

Nadřád: Vačnatí (Metatheria)asi 250 druhů, rodí nedokonale vyvinutá mláďata, která dokončují svůj vývoj zpravidla v břišním vaku samice, samice mají dvě dělohy i dvě pochvy, samci rozeklaný penis,mají párové vakové kosti, mozek je málo rýhovaný, chybí tzv. kalózní těleso spojující mozkové hemisféry, vačice opossum, vakovlk, ďábel medvědovitý, vakoveverka, koala, vombat, klokan obrovský, klokan rudokrký

Nadřád: Placentálové (Placentalia = Eutheria)asi 4050 druhů,placenta vzniká prorůstem klků plodových obalů zárodku (allantochorion) do zduřelé a bohatě prokrvené děložní sliznice, krevní oběh matky a plodu nikdy nesplývá, nikdy nemají vakové kosti ani vak, třenové zuby jsou vždy dvougenerační (mléčné a trvalé), polokoule velkého mozku jsou propojeny kalózním tělesem, dokonale je vyvinut i druhotný strop mozku (neopallium)

§Řád: Hmyzožraví (Insectivora)- považováni za vývojový základ ostatních řádů placentálních savců, mají úplný, téměř nerozlišený chrup tvořený ostrohrannými zuby, mají rypáčkovitě protaženou hlavu, rodí holá a nevidomá mláďata, ježek evropský, bělozubka nejmenší, rejsek malý, rejsek obecný, rejsek vodní, bělozubka šedá, krtek obecný

§Řád: Letuchy (Dermoptera)-jemně osrstěná blána, táhnoucí se od hlavy přes oboje končetiny až k ocasu, jim umožňuje seskakovat z vyvýšených míst klouzavým letem (nedokáží vzlétnout), letucha filipínská

§Řád: Letouni (Chiroptera)- jediní savci dokonale přizpůsobeni k letu, mezi protaženým 2.-5. prstem přední končetiny mají neosrstěnou letovou blánu, táhnoucí se po stranách těla k zadním končetinám (u některých druhů až k ocasu), zadní nohy zakloubeny obráceně, orientují se ultrazvukovými signály o kmitočtu 40 až 90 kHz (echolokace), kaloň malajský, vrápenec malý, vampýr dlouhojazyčný, upír obecný, netopýři (velký, hvízdavý, rezavý, večerní, ušatý)

§Řád: Tany (Tupaioidea = Scandentia)mají velmi dobrý zrak a oproti hmyzožravcům vyvinutější mozek, vývojový stupeň mezi hmyzožravci a poloopicema, tana obecná

§Řád: Primáti, Nehetnatci (Primates)- vznikli ve svrchní křídě, redukce čichu a zdokonalení oka, mají vyvinuté klíční kosti, pětiprsté končetiny, mimořádně pohyblivý ramenní kloub, zápěstí i kloub loketní

Podřád:Poloopice (Prosimiae)na prstech jsou drápy, pouze na palci je vyvinutý nehet, mají 36 zubů, lemur kata, ksukol, outloň váhavý, komba ušatá, nártoun celebeský

Podřád:Opice (Anthropoidea = Simiae)na všech prstech mají nehty,obličejová část je zkrácena,oči směřují dopředu,redukce čichu

Nadčeleď:Ploskonosí -široká nosní přepážka, vyspělý sociální život, kosman bělovousý, malpa kapucínská, vřešťan rezavý, chápani

Nadčeleď:Úzkonosí- úzká nosní přepážka, zorná pole obou očí se překrývají (mají stereoskopické vidění), samice mají menstruační cyklus, pavián pláštíkový, kočkodan zelený, makak rhesus, guerézy, hulman posvátný, magot bezocasý

Nadčeleď:Lidoopi a lidé (Hominoidea)- společný základ s úzkonosými opicemi

Čeleď:Gibboni- stromoví lidoopi s mimořádně dlouhýma rukama, nemají ocas, gibbon lar,

Čeleď :Šimpanzovití:znaky blízké člověku, vyspělé sociální chování,šimpanz učenlivý,gorila,orangutan,

Čeleď:lidé (Hominidae), od konce třetihor (asi 14 milionů let), Ramapithecus, Australopithecus, Paranthropus, člověk zručný, člověk dělný, člověk vzpřímený, člověk neandrtálský ,člověk moudrý (žijící druh),

§Řád: Chudozubí (Edentata)-redukce skloviny, příp. chrupu,

Lenochodi- nápadně pomalý pohyb, zmenšení mozkovny a mozku, všechny zuby stejné a bez skloviny, kolísavá tělní teplota 28°- 35°C, 6 - 9 krčních obratlů, lenochod tříprstý

Mravenečníkovití-bezzubé čelisti, mravenečník velký

Pásovcovití- mají nápadný krunýř, tvořený kostěnými pásy škárového původu,i přes 100 nerozlišených zubů,pásovec devítipásý

§Řád: Hlodavci (Rodentia)1800 druhů, často dochází k přemnožení, chrup s trvale dorůstajícími řezáky

Čeleď Bobři- živí se lýkem listnatých stromů, nepřemnožují se, bobr evropský (u nás vyhuben koncem první poloviny 18. stol.)

Čeleď:Myšovití- chybí špičáky a třenové zuby, myšice (křovinná, lesní, temnopásá), myška drobná, myš domácí, potkan, krysa obecná

Čeleď Plchové- plch lesní, plch velký, plšík lískový

Čeleď Slepcovití- oči mají přerostlé kůží

Čeleď:Dikobrazi-dikobraz evropský

§Řád: Šelmy (Carnivora)nemají vyvinuty klíční kosti a slepé střevo,téměř po celém světě, poslední třenák horní čelisti a první stolička v dolní čelisti jsou přeměněny ve špičaté trháky

Čeleď Medvědovití- největší pozemní šelmy, nemají mimické svalstvo, ocas je zakrnělý

Čeleď:Cibetkovití-cibetka africká, ženetka evropská, promyka ichneumon, promyka mungo

Čeleď:Hyeny-mají mimořádně silné žvýkací svaly-hyena skvrnitá

ČeleďKočkovití-mají ostré zatažitelné drápy- kočky (domácí, divoká, plavá), rys ostrovid, lev pustinný, tygr džunglový, levhart skvrnitý, jaguár americký, puma americká, irbis horský, gepard štíhlý

Čeleď:Psovití- kořist loví štvaním, žijí ve smečkách,liška obecná, liška polární, fenek berberský, psík mývalovitý, mývalovec kuní, vlk, šakal obecný, kojot prériový, pes dingo, pes domácí

Čeleď Ploutvonožci (Pinnipedia)mají společné předky s medvědovitými šelmami, většina vázána na moře, pouze dva druhy jezerní, pětiprsté končetiny přeměněny ve veslovací ploutve, zadní končetiny plní fci. ploutve ocasní všechny zuby hrotité

Čeleď:Lachtanovití = Lvouni,lachtan ušatý

Čeleď:Mrožovití- mrož lední (jediný druh)

§Řád: Zajícovci (Lagomorpha)-mají stále dorůstající řezáky po celém povrchu kryté sklovinou (celkem 4), špičáky chybí, požírají a opět tráví své výkaly = cekotrofie

Čeleď: Pišťuchovití-především v třetihorách,pišťucha horská

Čeleď:Zajícovití- zajíc polní, zajíc bělák, králík divoký

§Řád: Chobotnatci (Proboscidae)největší suchozemští savci (3-5 tun), chobot vzniká srůstem silně prodlouženého nosu s horním pyskem, řezáky horní čelisti přeměněny v kly (až 2 m), lebka odlehčená pneumatizovanými kostmi, kožní žlázy chybí, mají vynikající paměť, mamut, mastodont, slon africký, slon indický

§Řád: Ochechule (Sirenia)přední končetiny přeměněny na pádlovité ploutve, zadní zakrněly, koroun bezzubý (vyhuben člověkem), moroň indický, kapustňák širokonosý

§Řád: Lichokopytníci (Perissodactyla)palec a klíční kost chybí, obličejová část lebky silně protažena, mají velké slepé střevo a dlouhou trávící soustavu,varlata zůstávají v pánevní krajině (u koňovitých sestupují do šourku ),velmi vyvinutý je čich

Čeleď:Tapírovití- tapír jihoamerický

Čeleď:Nosorožcovitímají tři prsty,nosorožec dvourohý, nosorožec indický, nosorožec bílý

Čeleď:Koňovití- kůň Převalský, tarpan (v 18. stol. vyhuben), kůň starokladrubský, osel africký, poloosli, zebra stepní

§Řád: Sudokopytníci (Artiodactyla)nemají klíční kost ani 1. prst

Nepřežvýkavci (Nonruminatia)mají úplný chrup

Prasatovití- mají štětinatou srst, jsou všežravý, horní pysk proměněn v rypák, samci mají mohutné kly,prase divoké, prase bradavičnaté, babirussa celebská, pekari páskovaný

Mozolnatci (tylopoda)-mají složený žaludek-velbloud dvouhrbý, velbloud jednohrbý, lama vikuňa, lama guanaco

Jelenovití samci mají kostěné parohy (u sobů i samice),jelen evropský, daněk skvrnitý, srnec obecný, sob polární, los evropský

Turovití -obě pohlaví mají rohy pokožkového původu, nemají řezáky ani špičáky, antilopa losí, buvolec stepní, gazela Thompsonova, kudu velký, přímorožec arabský, pakůň žíhaný, voduška velká, antilopa nilgau, sajga tatarská, kamzík horský, kozy (domácí, bezoárová, šrouborohá), kozorožec horský, ovce domácí, ovce muflon, buvol indický, pratur indický, tur gaur, tur banteng, tur gayal, yak divoký, zubr evropský, zubr bison

§Řád: Kytovci (Cetacea)nejsou schopni života mimo vodu, tělo zcela lysé, nemají klíční kosti, potní a slinné žlázy,příbuzní s řády dnešních sudokopytníků(stavba žaludku,urogenitální soustavou,chromozomů),čich zredukován,sluch dokonalý,vnější zvukovod zarostlý kůží,adaptace pro dlouhé potápění,většinou žijí ve skupinách, 2 mléčné bradavky v hlubokých brázdách po stranách pohlavního otvoru,mládě se rodí ocasem napřed,matka je vynese k hladině k prvnímu nadechnutí,

Podřád:Ozubení- dýchací otvor na temeni hlavy,komunikují pro člověka slyšitelnými zvuky a ultrazvuky ,schopni hydrolokace

Podřád:Kostnicovci- místo zubů mají jemné rohovité listy( zuby mají jen v embryonálním stadiu nebo těsně po narození,neprorážejí ale dásně)Zachycují plankton a propouštějí vodu,

Význam savců:Savci byli po celou existenci lidstva potravou člověka případně jeho konkurenty. Využití savců pro potřeby člověka nabylo významu, když člověk objevil výhody jejich domestikace.Volně žijící savci jsou dnes součástí promyšlené péče o krajinu.druhová skladba v ekosystému je ovšem pozměněna. Ve snaze udržet vysoké stavy užitkové zvěře byly podstatně sníženy stavy šelem,které jsou přirozenými regulátory početnosti druhů.Součastná tendence v chráněných územích směřuje k ponechání stavu blízkého přirozenému vývoji.