maturitní otázky, seminárky a referáty
Účetnictví - Náklady, kalkulace a tvorba cen (2008)
Autor: Eva Danihelková
Náklad = peněžní vyjádření spotřeby prostředků a práce na nějakou činnost
Výdaj = fyzický úbytek peněz
Náklady a jejich členění
1. Podle nákladových druhů
Y spotřeba materiálu, nakupovaných výrobků či polotovarů
Y odpisy majetku
Y spotřeba prací a služeb jiných podniků (opravy, přeprava)
Y mzdy a ostatní úhrady pracovníkům za vykonanou práci
Y finanční úhrady (úroky, pojistné…)
2. Účetní členění nákladů
Y provozní – běžné náklady, které se vztahují k pravidelně se opakujícím činnostem (odpisy)
Y finanční – souvisí s finančními operacemi (úroky z úvěru)
Y mimořádné – neobvyklé povahy nebo vznikají nahodile (penále, pokuty)
3. Účelové členění (z kalkulačního hlediska)
Y Přímé – přímo vstupují do výrobku (materiál)
Y Nepřímé – nepřímo zasahují do výroby (pronájem skladu)
4. Podle vztahu k objemu výkonu
Y fixní – náklady, které se změnou objemu nemění (nájemné, odpisy)
Y variabilní – náklady, které se změnou objemu mnění
- Proporcionální náklady – mění se stejným tempem jako objem výroby (spotřeba materiálu)
- Progresivní náklady – jejichž celková výše roste rychleji než objem výkonu
- Degresivní náklady - jejichž celková výše roste pomaleji než objem výkonu
Kalkulace
1. Předběžná – vypracovává se před zahájení výroby
2. Výsledná – po skončení výroby, složí ke kontrole skutečné úrovně hospodaření
Kalkulační vzorec:
+ Přímý materiál
+ Přímé mzdy
+ Ostatní přímé náklady
+ Výrobní (provozní režie)_______________
= VÝLASTNÍ NÁKLADY VÝROBY
+ Zásobovací režie
+ Správní režie_________________________
= VLASTNÍ NÁKLADY VÝKONU
+ odbytová režie________________________
= ÚPLNÉ VLASTNÍ NÁKLADY VÝKONU
+ zisk________________________________
= PRODEJNÍ CENA
+ DPH_______________________________
= PRODEJNÍ CENA vč. DPH
Kalkulační metody:
1. Kalkulace prostým dělením
- používá se v případě, že se vyrábí jen jeden druh výrobků. Celkové režijní náklady vydělíme počtem výrobků.
Př.: 1 druh výroby, spotřeba materiálu = 2m, 1m = 150 Kč, Výkonová norma času = 20 minut, HMT = 60 Kč/hod., Plán výroby 10 000 ks, výrobní režie 180 000, správní režie 120 000, zisk 10 Kč/ks
Přímý materiál 2 x 150,- 300,-
Přímé mzdy (20 x 60)/60 20,-
Výrobní režie 180 000 : 10 000 18,-
VLASTNÍ NÁKLADY VÝROBY 338,-
Správní režie 120 000: 10 000 12,-
VLASTNÍ NÁKLADY VÝKONU 350,-
zisk 10,-
PRODEJNÍ CENA 360,-
DPH 360 x 0,19 68,40
PRODEJNÍ CENA vč. DPH 428,40
2. Kalkulace dělením s poměrovým číslem
- používá se při výrobě několika málo druhý stejnorodých výrobků, které se od sebe liší jen velikostí, hmotností, pracností, kvalitou…
- poměrová čísla vyjadřují poměr mezi náklady skutečných kalkulačních jednic
- jeden z výrobků označíme jako základní a přiřadíme mu číslo 1, ostatní výrobky přepočítáme podle vybraného hlediska (pracnosti, velikosti, spotřeby materiálu)
Př.: 3 druhy akvárií, Výrobní režie = 182 000, Správní režie = 126 00, Odbytová režie = 84 000,
|
Výrobek |
Spotřeba |
Přímé mzdy |
plán výroby |
Zisk |
|
A |
25 Kč |
40 Kč |
1000 |
10 Kč |
|
B |
100 Kč |
40 Kč |
500 |
40 Kč |
|
C |
50 Kč |
40 Kč |
2000 |
20 Kč |
- podle spotřeby materiálu stanovíme poměrová čísla a přepočítáme plán výroby
|
Výrobek |
Spotřeba |
Přímé mzdy |
plán výroby |
poměrové číslo |
přepočítané množství |
|
A |
25 Kč |
40 Kč |
1 000 |
1 |
1 000 |
|
B |
100 Kč |
40 Kč |
500 |
4 |
2 000 |
|
C |
50 Kč |
40 Kč |
2 000 |
2 |
4 000 |
- Výrobku A jsme přidělili číslo jedna, u B je to 100 : 25 = 4, u C 50 : 25 = 2
- přepočítané množství u A 1 000 x 1 = 1 000, u B 500 x 4 = 2 000, u C 2 000 x 2 = 4 000
Nyní musíme rozpočítat režie k jednotlivým výrobkům.
Režie na 1 ks =
|
výrobek |
výrobní r. |
správní r. |
odbytová r. |
|
A |
26 Kč |
18 Kč |
12 Kč |
|
B |
104 Kč |
72 Kč |
48 Kč |
|
C |
52 Kč |
36 Kč |
24 Kč |
Samotný výpočet kalkulace ceny jednoho výrobku (podle kalkulačního vzorce):
|
vzorec |
A |
B |
C |
|
Materiál |
25,- |
100,- |
50,- |
|
Mzdy |
40,- |
40,- |
40,- |
|
výrobní režie |
26,- |
104,- |
52,- |
|
VN VÝROBY |
91,- |
244,- |
142,- |
|
správní režie |
18,- |
72,- |
36,- |
|
VN VÝKONU |
109,- |
316,- |
178,- |
|
odbytová režie |
12,- |
48,- |
24,- |
|
ÚPLNÉ VN |
121,- |
364,- |
202,- |
|
Zisk |
10,- |
40,- |
20,- |
|
PRODEJNÍ CENA |
131,- |
404,- |
222,- |
|
DPH |
24,86 |
76,76 |
42,18 |
|
PC vč. DPH |
155,89 |
480,76 |
264,18 |
3. Kalkulace přirážková
- používá se pokud podnik vyrábí několik různorodých výrobků
- používají se různé rozvrhové základny (pro výpočet režijních nákladů)
- za rozvahou základnu se volí veličina, které jsou režijní náklady přímo úměrné
Rozvrh základny: přímé mzdy, přímý materiál, součet přímého materiálu a přímých mezd, součet pracovních hodin strojů, spotřeba pracovního času v normohodinách
Rozvrhová základna v penězích:
Režijní přirážka (RP) =
Rozvrhová základna v materiálních jednotkách:
Režijní sazba (RS) =
(Rozvahová základna: Plán výroby A x přímé … + PV B x přímé … + ….)
Př: Výrobek A a B. Výrobní režie 1 260 000, správní režie 504 000, odbytová režie 336 000, zisk 15 %, DPH 5 %. Rozvrhová základna přímé mzdy.
|
|
A |
B |
|
přímý materiál |
300 |
400 |
|
přímé mzdy |
220 |
250 |
|
plán výroby |
2 000 |
1 600 |
- musíme vypočítat procento režie, které připadá na jednotlivý výrobek podle výše uvedeného vzorce
Výrobní režie =
Správní režie =
Odbytová režie =
- Musíme rozpočítat režie pro jednotlivé výrobky (% x základna, ze které jsme vycházeli, zde mzdy)
A B
VR 1,50 x 220 = 330,- 1,50 x 250 = 375,-
SR 0,60 x 220 = 132,- 0,60 x 250 = 150,-
OR 0,40 x 220 = 88 ,- 0,40 x 250 = 100,-
- sestavíme kalkulační vzorec
A B
Přímý materiál 300,- 400,-
Přímé mzdy 220,- 250,-
VR 330,- 375,-
VN VÝROBY 850,- 1 025,-
SR 132,- 150,-
VN VÝKONU 982,- 1 175,-
OR 88,- 100,-
ÚVNV 1 070,- 1 275,-
Zisk 160,50 191,25
PC bez DPH 1 230,50 1 466,25
DPH 5 % 61,60 73,40
PC s DPH 1 292,10 1 539,65
Technickohospodářské normy:
1. Norma spotřeba materiálu
- max. množství materiálu, které může být spotřebována na jednotku výkonu.
- spotřeba je ovlivněna druhem výrobku, způsobu výroby, výchozí rozměry a tvar materiálu, kvalita materiálu, kvalifikace pracovníků, technický stav výrobního zařízení …
- skládá se z užitné spotřeby (materiál, který se stane součástí výrobku), technologický odpad (materiál, který se nestane součástí výrobku – odstřižky látek), ztráty (úbytek materiálu, který je u některých druhů materiálu přirozený – benzín vyprchá)
2. Norma spotřeba nářadí
- stanoví potřebné množství nářadí za jednotku času (dělník potřebuje 2 šroubováky za rok)
3. Norma spotřeby energie
- vyjadřuje max. spotřebu energie na jednotku výkonu nebo na jedno výrobní zařízení za jednotku času
4. Normy zásob
- průměrné množství zásob, které má mít podnik nasnadě k plynulému zajištění výroby nebo prodeje (zásoba materiálu, zásoba výrobků)
5. Odpisové normy
- vyjadřují % z pořizovací ceny DM a představují míru jeho opotřebení za rok
6. Normy obsluhy
- počet pracovníků potřebných k obsluze 1 stoje nebo počet strojů, které obsluhuje 1 pracovník
7. Normativy početních stavů pracovníků
- počet pracovníků potřebných k výkonu všech prací v určitém odborném útvaru
8. Výkonové normy času a množství
a). Normovatelný čas – zahrnuje do vedlejších nákladů
Y čas jednotkový – čas na zhotovení 1 výrobku
Y čas dávkový – čas potřebný na přípravu výroby 1 dávky (série)
Y čas směnový – čas potřebný k přípravě směny (uklízení)
- všechny tyto časy zahrnují čas práce (pracovník vykonává práci), čas obecně nutných přestávek (biologické potřeby) čas podmínečně nutných přestávek (náklad zboží na auto)
b). Ztráty – nejsou součástí vedlejších nákladů
Y osobní ztráty – způsobené nedisciplinovaností pracovníků (pozdní příchod)
Y organizační ztráty – způsobené špatnou organizací (čekání na dodávku materiálu)
Y ztráty způsobené vyšší mocí – pracovník nemůže pracovat (výpadek proudu)
Tvorba cen:
- vyjádření hodnoty výrobku a služeb na trhu
- důležitý faktor určující podíl firmy na trhu a zároveň určující výsledek hospodaření firmy, hlavně zisk
Určení ceny:
a) cena volná (smluvní) – ceny, které jsou na trhu určovány vzájemným vztahem nabídky a poptávky
b) cena pevná – tyto ceny stanoví někdo jiný než prodejce (ministerstva – ceny MHD)
Vlivy ceny snižující a zvyšující:
- spokojenost zákazníka
- potřeba okamžitého zisku
- snaha o zvýšení podílu na trhu
- zajištění dlouhodobé perspektivy příjmu
- získávání zákazníků konkurence
- nadměrná poptávka
Výše ceny se pohybuje podle:
- věku zákazníka (vstupné, jízdné MHD…)
- času prodeje (ovoce podle sezónnosti, tel. tarify …)
- místo prodeje (Praha a vesnice, stánek a butik)
- množství prodeje (Makro)
- pohotovosti při placení (placení ihned, na splátky …)
Cenová tvorba:
- podnikatel prodává proto, aby realizoval optimalizaci zisku, nemůže tedy dlouhodobě stanovovat ceny na úrovni vlastních nákladů, nebo dokonce pod úrovní vlastních nákladů
- chce-li posoudit výši zisku, musí vlastní náklady kalkulovat
Základní metody cenové tvorby:
a) kalkulační metoda (vlastní náklady + nějakým % získaný zisk) - podnik stanoví kalkulaci vlastních nákladů a velikost nákladů zvýší o % zisků, které si sám stanoví
b) metoda cenového porovnání
c) podle hodnoty vnímané zákazníkem