FSV UK – Institut komunik. studií a žurnalistiky

Markéta Bartošová

PŘIJÍMAČKY

Ačkoli poměr přijatých a nepřijatých uchazečů o studium žurnalistiky na FSV UK příliš naděje nedává,  zájemce by to rozhodně nemělo odradit. Pokud pro to chcete něco udělat, šance se ještě zvýší. Přijímací zkouška probíhá ve dvou kolech: písemném a ústním. První kolo se skládá ze čtyř částí :

1)      Test z cizího jazyka (angličtina nebo němčina) zkouší především znalost gramatiky a slovní zásobu.

2)      Test z českého jazyka: zaměřuje se na praktické úkoly z gramatiky (přechodníky, velká písmena), syntaxe (interpunkce, můžete očekávat i větný rozbor).

3)      Test ze všeobecného přehledu – obsahuje otázky z historie, otázky týkající se  vnitropolitické nebo zahraničně politické situace ( s nimi často souvisí úkoly ze zeměpisu).  Čekejte i něco ze sociologie, politologie nebo z mediální sféry ( Kdo je mluvčím ministerstva zahraničí? Které publicistické pořady vysílá druhý program ČT?) na rozdíl od testu z cizího a českého jazyka se na něj nelze dokonale připravit – pokud nemáte v hlavě kompletní Diderotovu encyklopedii. Doporučím jen: denně číst jedny noviny (ne Blesk J, ale třeba MF Dnes, LN), časopisy (Respekt, Reflex, Týden…), sledovat TV zpravodajství, publicistiku, rozhlas.

4)      Test kreativity: Vymyslete zábavný pořad pročeskou komerční TV stanici, pojmenujte ho… Vymyslete slovníkovou definici slov… Napište příběh na téma komunikace v rozsahu 10 řádek… Uveďte co nejvíce synonym pro slova…Doplňte text ke kreslenému vtipu…

Písemka proseje z  přibližně tisícovky studentů asi 200 kusů :), kteří postoupí k přijímacímu pohovoru. Dva zkoušející podrobí potenciálního budoucího studenta křížovému výslechu, ve kterém zkoumají:

1) orientaci v domácím i zahraničním politickém, kulturním, sportovním dění. Uchazeč si vylosuje téma (např: Alternativní kultura v ČR na sklonku 20.stol nebo Ohniska lokálních konfliktů v uplynulém roce…), o kterém má přibližně 15 minut hovořit. Vyučující pokládají doplňující otázky. Hodnotí nejen faktickou správnost informací, ale i vystupování uchazeče 

 (sebevědomí, spisovný jazyk, schopnost komunikovat).

2) motivaci ke studiu na základě předloženého seznamu četby (beletrie a odborná literatura) a zkušeností s praxí v médiích ( publikované články, třeba i ve školních novinách…). Pokud nevlastníte několik centimetrů tlustý fascikl zveřejněných příspěvků, není třeba propadat panice. Někteří moji spolužáci nenapsali před vstupem na vysokou do novin ani čárku… Nic nezkazíte tím, když si předem zformulujete, proč vlastně žurnalistiku chcete studovat.

STUDIUM

Po tříleté zkušenosti na FSV UK si myslím, že ideální možností je studovat žurnalistiky v kombinaci s jiným oborem. V prvním ročníku jsme sice absolvovali základy různých věd (sociologie, politologie, historie, ekonomie), ale jen velmi povrchně. Na druhou stranu musím uznat, že nabídka seminářů ostatních oborů je bohatá a všem případným zájemcům otevřená. Jako nepostačující ale hodnotím nabídku výuky cizích jazyků: neexistuje možnost začít studovat cizí jazyk od začátku, úroveň angličtiny pro žurnalisty je slabá. Styl výuky němčiny mi naopak vyhovuje a mám štěstí na výbornou vyučující.

Od třetího semestru je zahájena specializace v oboru televize, rozhlas, tisk nebo fotografie. Já jsem si vybrala televizní zaměření. Přednášek ubývá, místo nich se věnujeme praxi. Učíme se, jak zacházet s kamerou, ale i jak se chovat před ní, povinná je hlasová a  pohybová výchova. Škola spolupracuje s ČT, proto část výuky pravidelně probíhá na kavčích horách. Pravidlem jsou i praxe v redakci zpravodajství. Některým studentům ČT nabídne spolupráci do budoucna. Zprostředkování takových kontaktů hodnotím jako jedno z největších pozitiv školy.

PRAXE

Myslím, že většina absolventů žurnalistiky nemá problém uchytit se v praxi. Předpokládá se ale, že zkušenosti budou sbírat už v průběhu studia. Čerstvě odiplomovanému žurnalistovi bez zkušeností zaplatí asi jen málokdo. 

Pokud bych se měla znova rozhodovat, jestli se na žurnalistiku přihlásit, určitě bych si přihlášku podala.