Dějepis - Hospodářské a politické poměry v evropských zemích mezi...

Autor: Jana Traplová

Hospodářské a politické poměry v evropských zemích mezi dvěma světovými válkami

-    základem poválečného uspořádání v Evropě = výsledky mírových jednání ve Versailles 18. ledna 1919 -> účast 27 vítězných států x Rusko nebylo přizváno, hlavní orgán = Rada pěti: Francie, Velká Británie, USA, Itálie a Čína

x    z počátku rozpory => 28.6. 1919 podepsána mírová smlouva s Německem:

o       teritoriální požadavky:

§         ztráta 13% svého předválečného území, odňaty veškeré kolonie

§         muselo uznat samostatné Československo, Polsko, Rakousko

o       vojenské  ustanovení:

§         zrušení všeobecné branné povinnosti, rozpuštění armády

§         zákaz leteckých sil a těžkých a moderních zbraní, vydání válečného loďstva Spojencům atd.

o       hospodářské ustanovení:

§         povinnost zaplatit 20 miliard marek ve zlatě, zbožím a cennými papíry, odevzdat část loďstva vítězům atd.

-         > Německo označeno za viníka rozpoutání světové války a muselo respektovat ustanovení mírových smluv uzavřených s jeho bývalými spojenci:

o       září 1919 smlouva s Rakouskem v Saint – Germain: musí uznat samostatnost nástupnických států + zákaz připojení k Německu

o       listopad 1919 smlouva s Bulharskem v Neuilly

o       červen  1920 smlouva s Maďarskem v Trianonu -> Slovensko a Podkarpatská Rus připojena k našemu území

o       srpen 1920 smlouva s Tureckem v Sévres

=   versailleský mírový systém – cíl: zajistit mír a poválečné uspořádání světa  x nerespektoval politické a ekonomické požadavky řady států, nevyřešená otázka národnostních menšin + poražené státy považují vnucené podmínky za nespravedlivé

-         > hl. význam těchto mírových smluv vymezení hranic nově vzniklých států

-         20. léta – všeobecná poválečná krize (ve válce zaměření pouze na zbrojní průmysl) => nedostatek potravin, zasažena ideologie, politika, mezinárodní vztahy, sociální krize v poražených státech

o       obnova hospodářství zničeného válkou -> v pol. 20. let období hospodářského vzestupu: technický pokrok,  růst produktivity atd.

o       uklidnění mezinárodních vztahů x nestabilní mír -> snaha vyhnout se konfliktům

-         1920 vznik netradičního seskupení Malé Dohody = systém postupných smluv mezi Rumunskem, Jugoslávií a Československem => obrana proti možnému pokusu o znovuvytvoření Habsburské monarchie + proti pronikání Ruska a Maďarska na území

-         > zájem Československa o spolupráci s Francií a Polskem x neúčastnilo se kvůli sporům o Těšínsko

-          problémy a velmocenské rozpory v Tichomoří a Dálným Východem => námořní soupeření a zbrojení => řešení = Washingtonská mírová konference 12.11. 1921 – 6.2. 1922-> 9 zemí (USA, Velká Británie, Francie, Japonsko, Itálie, Čína, Belgie, Nizozemí a Portugalsko) – přijetí smluv rozdělení sfér vlivu na Dálném východě a Tichomoří mezi USA, VB, Francií a Japonskem

-         > spolu s versailleskou mír. konferencí vytváří hlavní obrysy poválečného uspořádání světa = versaillesko – washingtonský systém = výchozí faktor mezinárodních vztahů

x    útoky na tento systém vyvolaly od poč. 30. let mezinárodní krizi a předznamenaly vznik 2. světové války

-         důležitým výsledkem mírové konference = založení Společnosti národů                   (= předchůdce OSN) r. 1919 -1920 z podnětu am. prezidenta Wilsona x Rusko , USA se neúčastní

-         > s cílem udržet mír a bezpečnost ve světě -> sídlo v Ženevě

-         > usiluje o všeobecné odzbrojení + pomoc napadeným státům x pomoc naprosto selhala -> nevytvořen způsob trestů, bez mezinárodní autority -> pouze kritika Německa, neschopni zastavit rozvoj fašismu

-         30. léta – charakteristické hlavně světová hospodářská krize:

o       „černý čtvrtek“ = krach na newyorské burze (Wall Street) 24.10. 1929 – krize v USA -> během 3 let světová krize = nejrozsáhlejší (zasáhla celý svět), nejhlubší (postihla všechna odvětví) a nejvleklejší (pomalá náprava)

-         > těžké hospodářské, sociální, politické a morální důsledky

o       rozvrat hospodářství -> pokles průmyslové produkce

o       ochromen světový obchod: hospodářská izolace, uzavírání trhů před konkurencí

=> měnová krize – devalvace národních měn vůči zahraničním 

o       růst nezaměstnanosti -> sociální nepokoje – stávky, hladové pochody

o       narušení mezinárodních vztahů, krize demokracie -> snaha nahradit ji autoritativním režimem -> růst nacionalistických hnutí, rasové nesnášenlivosti -> hrozba fašismu

-         zrod v Itálii – příčiny: oslabení a zklamání z výsledků 1. SV války ->  nespokojenost, silné dělnické a rolnické hnutí

-         1919 vznik ozbrojených bojových svazů -> fašistická strana (v čele Musollini) – teror: pronásledování, vraždy, vydírání apod. -> 1922 pochod na Řím -> kapitulace Viktora Emanuela III. -> zisk státní moci bez boje, zákaz nefašistických stran

-         > 1925 neomezená fašistická diktatura = konec demokratického zřízení, kult vůdce -> vůdcovský stát

-         > ohlas italského fašismu např. ve Španělsku, Portugalsku, Polsku (Piludsky), Rumunsku, Japonsku, Německu:

-         1921 založena Národně socialistická německá dělnická strana Hitlerem – v době krize nejsilnější strana, extrémní nacionalismus + touha po odplatě: ovládnout Evropu a zničit SSSR => 1932 vzrůst voleb. zisků -> leden 1933 říšským kancléřem Hitler -> likvidace demokracie -> totalitní diktatura, zatýkání, zákaz činnosti pol. stran kromě NSDAP , zapálen říšský sněm, aby se mohli vypořádat s opozicí -> srpen 1934 Hitler hlava státu (Führer) + Rudolf Hses, H. Himmler, Joseph Goebbels, Hermann Göring

-         opora totalitní nacistické moci tzv. třetí říše:

o       ozbrojené oddíly SA a SS, GESTAPO = státní tajná policie

o       systém koncentračních táborů a ghett -> izolace + likvidace odpůrců nacismu (Dachau, Osvětim, Terezín atd.) atd.

-         nejextrémnější forma fašismu = nacismus – zákl. rysy:

o       rasová teorie (panský národ právo vládnout celému světu)

o       vůdcovský princip = funkcionáři nesou odpovědnost pouze vůči vědci

o       vysoká organizovanost mas (Gestapo, Hitlerova mládež, SS, SA atd.)

o       pol. protivník použit jako levná prac. síla, nepotřební lidé likvidováni